JIŘÍKOVSKÝ POTOK pramení v polích pod Vyhlídkou, jihovýchodně od Jiříkova. Na českém území protéká v délce cca 7 km a území opouští v severní části města Jiříkov. Po 1.4 km na německém území ústí do řeky Spréva. Celý tok je pstruhový revír a je na něm lov ryb zakázán. Na samotném Jiříkovském potoce jsou také dvě nádrže – Mexiko I a Mexiko II. V letech 2010 a 2011 byly koryta toku částečně rekonstruovány vlastníkem – Povodí Ohře.
Další sochy na náměstí.
Sochu s podstavcem zhotovil sochař Josef Salm z Nových Křečan pro město Jiříkov.
Podle evangelia žili v Judských horách kněz Zachariáš se svou ženou Alžbětou, příbuznou s Marií z Nazareta. Manžele dlouho trápilo, že nemají děti. Jednou při modlitbě se zjevil Zachariášovi anděl Páně a řekl mu, že bude mít syna jménem Jan a bude předchůdcem Mesiášovým. Stalo se, vůle Boží se naplnila a 24. června začátkem 1. století se jim narodil Jan, budoucí Jan Křtitel. Písmo praví, když Jan dospěl, odebral se na poušť, aby se tam odříkal a připravoval ke službě Bohu. Žil asketickým životem, nosil oděv z velbloudí srsti, přepásaný koženým řemenem. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Bůh ho posléze povolal, aby putoval po Judské zemi a kázal lidu o blížícím příchodu vykupitele. Kde je ten slibovaný Spasitel, ptali se lidé. Je mezi Vámi, odpovídal, bude poznán. Ti, kteří mu uvěřili a následovali ho, křtil vodou z řeky Jordánu. Tím očistil jejich duši, jako znamení víry ve Spasitele. Jednou kázal na břehu Jordánu, přišel k němu z Galileje člověk, ve kterém rozpoznal Ježíše Krista a pokřtil ho. Jan ho představil lidu jako syna Božího slovy: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa; následujte Ježíše!“
O Janovi se dozvěděl i král Herodes a pozval ho, aby si poslechl jeho kázání. Jan mu však vytkl, že žije v hříšném svazku se svou ženou Herodiadou a její dcerou Salome, které odloudil svému bratrovi Filipovi. Herodes se rozlítil a nechal Jana uvrhnout do vězení. Bál se mu více ublížit, lid ho měl v oblibě a pokládal Jana za proroka. Záští však zaplála Herodiada. Jednou Herodes s hosty požádal Salome, aby zatančila. Za krásný a smyslný tanec ji král slíbil, že splní vše, oč požádá. A ona požádala: „Chci Janovu hlavu“. Matka ji totiž navedla. Král se zarmoutil, ale aby neztratil tvář, dal Jana ve vězení stít. Kat donesl hlavu Jana na podnosu dívce a ta ji předala matce. Stětí, od Římanů převzatý způsob popravy, byl pro Židy potupnou smrtí. Učedníci Janovi podle tradice pohřbili jeho tělo v Sivasu.
Podstávkový dům – NÁMĚSTÍ Č. P. 4 – patrový podstávkový dům byl postaven na přelomu 18. – 19. stol. jako součást dvojdomu. Hlavní průčelí orientované do náměstí. Patro a boční štít ozdobně pobity břidlicí. Polovalbová střecha kryta eternitem. Obytná část přízemí vodorovně bedněna. Památkově chráněno od 4. dubna 1966.
