DITTRICH, KARL ML. (* 3. 10. 1853 Krásná Lípa † 17. 4. 1918 Drážďany), textilní podnikatel, mecenáš. Syn průmyslníka Karla Augusta D. Na rozdíl od otce byl po matce katolického vyznání. Absolvoval techniku v Drážďanech, poté byl na praxi v tkalcovně Netta Ogdena v Anglii. Dne 5. září 1848 se Carl August Dittrich oženil s Theresií May, dcerou krásnolipského obchodníka Franze Maye. Z manželství se narodily čtyři děti: syn Carl a tři dcery Elisabeth, Anna a Johanna. Na rozdíl od svého otce evangelíka, byly děti po matce katolického vyznání.
Na konci 70. let začal řídit rodinnou továrnu v Żyrardówě. 1885 rodinný podnik Hielle & Dittrich akcionoval, podnikání rozšířil i o další obory. Postavil velkou budovu přádelny, domy pro dělníky a úředníky, založil nemocnici, kostel, hřbitov a tovární knihovnu. V r. 1899 se rozhodl prodat své podíly v továrně, většinu peněz dal k dispozici zaměstnancům (jako jeden z prvních vůbec zavedl starobní penze) a na dobročinné účely. Poté odešel do Krásné Lípy, kde pokračoval v mecenášské činnosti. Dal postavit městskou nemocnici a dětskou zotavovnu, nynější sídlo správy národního parku České Švýcarsko. Podílel se na činnosti řady spolků a organizací, včetně Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Pokračoval i v mecenášské činnosti, kromě malíře A. Frinda např. podporoval i żyrardówského rodáka, literáta Pawla Hulku-Laskowského, pozdějšího překladatele Haškova Švejka do polštiny. Pohřben byl v rodinné novogotické hrobce v Krásné Lípě, kterou dal zbudovat pro otce.
Novorenesanční hrobka o rozměrech 10 x 10 x10 m z let 1888-89 s unikátním systémem vytápěním. Bývalá kotelna Dittrichovy hrobky. Byla využívána k vytápění hrobky při příležitostech zádušních mší. Také sloužila pro udržování vhodné teploty pro uchování ostatků.
Nadšený průkopník automobilismu ALFRED HIELLE (1875–1949) byl bohatý muž. Jeho otec Eduard byl spolumajitelem firmy Hielle & Dittrich, které kromě krásnolipské textilky patřila i filiálka v polském Zyrardowě. V letech 1885–1887 byla pro něj podle plánů drážďanských architektů Lossowa a Viehwegera postavena honosná novorenesanční rodinná vila na dnešní Pražské ulici (zámeček).
Rodákem je známý akademický malíř 19. stol., AUGUST FRIND (1852 – 1924), autor mnoha pláten, městských erbů Varnsdorfu a Krásné Lípy. Jeho mecenášem byl místní průmyslník Karl Ditrich. Díky němu mohl vystudovat Drážďanskou uměleckou galerii, potom působil na mnoha místech v Německu. Je i autorem výzdoby Dittrichovy hrobky na krásnolipském hřbitově.
ING. KAREL HIEKE přední český zahradník a dendrolog, autor desítek odborných publikací. Je autorem projektů regenerace městského parku, rekonstrukce zeleně městského hřbitova a obnovy maloplošné městské zeleně v Krásné Lípě realizovaných v letech 1994 – 2011.
MUDR. JOHANN HILLE (20. 11. 1852 Velký Šenov – 12. 6. 1925 Krásná Lípa) byl prvním předsedou Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Funkci vykonával nepřetržitě 40 let. Horský spolek se významně zasloužil o rozvoj turistiky v blízkém okolí. Členové odborů Horského spolku vybudovali a upravili řadu značených turistických cest, vystavěli chatu a rozhlednu na Vlčí hoře, rozhlednu na Jedlové, chatu na Dymníku, chatu s rozhlednou na Špičáku, chatu a rozhlednu na Tanečnici, Turistický most v Kyjovském údolí, podpořili finančním příspěvkem zřízení železniční stanice Nová Huť. Pamětní desku MUDr. Johanna Hilleho odhalil Horský spolek 13. 9. 1925 nedaleko Zadní Doubice, po druhé světové válce byla zničena. O její obnovu se za finanční pomoci pobočky spořitelny z Pirny zasloužil KČT Krásná Lípa a starosta německé obce Hinterhermsdorf, který dotaci zprostředkoval.
RUDOLF KÖGLER (12. března 1899 Krásná Lípa – 19. dubna 1949 Rumburk) byl amatérský přírodovědec, tvůrce první naučné stezky v Čechách a unikátní trojrozměrné geologické mapy. Narozen v Krásné Lípě, tamtéž absolvoval Státní průmyslovou školu pletařskou. Byl zaměstnán jako pletař, textilní návrhář a technický úředník v různých textilních provozech. Po 2. světové válce mu hrozilo zařazení do odsunu německého obyvatelstva, kterému se vyhnul díky antifašistickému smýšlení i administrativním nesrovnalostem. Zemřel v dubnu 1949 ve věku 50 let v nemocnici v Rumburku po nešťastném selhání lékaře. Amatérsky se věnoval několika přírodovědným oborům – astronomii, geologii a botanice, a to na úrovni oceňované odborníky. Prováděl astronomická pozorování pro hvězdárnu v Curychu, ceněné byly jeho náčrty polární záře z 25. ledna 1938. V roce 1941 zpřístupnil přírodovědnou vycházkovou trasu ze Zahrad do obce Vlčí Hora. Tato Köglerova naučná stezka byla první naučnou stezkou v Čechách. Měla 70 dřevěných informační tabulí a byla v provozu do jara 1945.
ALBIN HUGO LIEBISCH (26. července 1888 Rumburk – 9. listopadu 1965 Pasov) byl český konstruktér a podnikatel. V sedmi letech s rodinou odstěhoval do Krásné Lípy. Vyučil se u prodejce šicích strojů, bicyklů a motocyklů ve Varnsdorfu. V devatenácti letech odešel do Německa, kde se živil jako řidič ve Wiesbadenu a Buchenau, kde se seznámil s pozdější manželkou Hermínou a narodil se jim syn Albin Richard. V letech 1916 až 1919 pracoval v kopřivnické automobilce. Na počátku 20. let se vrátil do Krásné Lípy a pracoval v servisu Alfreda Hielleho. Prototyp vlastního motocyklu vyrobil v letech 1922 až 1924. Od roku 1925 vyráběl pro český trh jedinečné motocykly ve své dílně v Krásné Lípě – pod názvem Čechie a pro německý trh Böhmerland. Osazeny byly motorem vlastní konstrukce, zpočátku o výkonu 16, poté 24 koní. Základní provedení měřilo 3,17 metru, neboť motocykl měl být alternativou automobilu. Za řidičem byla lavice pro 2 pasažéry a další mohl sedět v postranním vozíku. U jednoho z modelů mohli sedět čtyři lidé za sebou. Zpočátku vyráběl motocykly na zakázku, ale v roce 1931 pro velký zájem již přešel na jejich sériovou výrobu v Kunraticích u Šluknova. Vyrábělo se 5 základních typů, a to až do počátku 2. světové války v roce 1939. Ve své době šlo o velice atraktivní motocykly, navíc cenově srovnatelné s jinými výrobci, které si získaly oblibu i mezi sportovními jezdci. Drží také prvenství za litá kola na motocyklu, která vyráběl jako první na světě. Po válce se odstěhoval se synem do Pasova, kde také v zapomenutí zemřel.
Motocyklů značky Čechie-Böhmerland se v Krásné Lípě na Šluknovsku každý rok sjíždí desítky, nepočítaje ty, které nepatří do stáje Albina Liebische a jejichž majitelé přijíždějí stále ve větším počtu podpořit účastníky tohoto setkání .
Památník věnovaný prof. AUGUSTU STRÁDALOVI (1860-1930), hudebnímu skladateli, profesorovi a klavíristovi. August Stradal se narodil 17. května 1860 v Teplicích v Čechách. August Stradal absolvoval klasické gymnázium v Litoměřicích a hudební konzervatoř ve Vídni. Mladý umělec odešel v roce 1884 do Výmaru, kde se stal stálým žákem světoznámého hudebního skladatele Franze Liszta, kterého doprovázel v letech 1885 a 1886 do Budapešti a Bayreuthu. Ve 30. letech se v Krásné Lípě oženil s Rosou Zweigeltovou, zde se také trvale usídlili. Profesor August Stradal byl tvůrcem několika literárních děl, jako např. Vzpomínky na Franze Lista, Malý svaz apod., která vyšla v nakladatelství Paula Haupta v Bernu v roce 1929. V roce 1928 se August Stradal stal laureátem Československé Státní ceny. Prof. August Stradal zemřel 13. března 1930 v Krásné Lípě. Pochován je v rodinném hrobě Zweigeltových v Krásném Buku.