Hrádek nad Nisou – obec
HRÁDEK NAD NISOU leží nedaleko města Liberec, na trojmezí státních hranic s Německem a Polskem. Nachází se v údolí Lužické Nisy, na úpatí Ještědského pohoří.
Skládá se ze 7 katastrálních území, a to Václavice u Hrádku nad Nisou, Oldřichov na Hranicích, Hrádek nad Nisou, Donín u Hrádku nad Nisou, Loučná, Dolní Sedlo, Dolní Suchá u Chotyně
Hrádkem prochází železniční trať vedoucí z Liberce do německého města Zittau.
Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století byla oblast osídlena slovanskými lužicko-srbskými kmeny. Za husitských válek bylo město vypáleno a zničeno. K dalšímu rozvoji došlo až během 16. století. V 18. století byl otevřen důl na lignit, těžba v něm probíhala až do roku 1972. V 19. století byla v Hrádku založena řada průmyslových továren, z nichž některé se dochovaly dodnes.
Dnes je Hrádek nad Nisou především příhraničním místem, které je hojně navštěvováno turisty z Německa a Polska.
Na konci druhé světové války se rozvoj města zastavil, a to jako důsledek odsunu německých obyvatel města. Provoz na železniční trati z Liberce do Zittau byl zahájen v roce 1859. V 70. a 80. letech 20. století bylo ve městě vybudováno nevzhledné panelové sídliště. Silniční hraniční přechod byl nedaleko města otevřen v devadesátých letech 20. století.
Nedaleko západního okraje města je na rybníku KRISTÝNA vybudováno přírodní koupaliště a rekreační zázemí pro obyvatele města, včetně kempu.
TROJMEZÍ – místo, kde se setkávají hranice tří států. Česko – německo – polské Trojmezí leží na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka. Státní hranice vedou středem obou toků. Nachází se necelé 2 km od centra Hrádku nad Nisou a nedaleko německé Žitavy. Nejbližším polským větším městem je Bogatynia.
Česko-německo-polské Trojmezí vzniklo až v roce 1945 na základě Postupimské dohody. Tehdy byla státní hranice mezi Německem a Polskem posunuta západním směrem k linii Odra – Nisa. Trojmezí bylo poté léta nepřístupné. Státní hranice, byť mezi spřátelenými zeměmi bývalého socialistického bloku, byly uzavřeny a dobře střeženy. Změna nastala až po roce 1989 s otevřením nových hraničních přechodů. Až od tohoto období nic nebrání návštěvě tohoto symbolického místa.
V roce 2004 se Trojmezí stalo svědkem Hvězdné chvíle Evropy, velké oslavy rozšíření Evropské unie. Proces otevření hranic byl dokončen v roce 2007, kdy se Česká republika a Polsko staly součástí schengenského prostoru.
Česko-polskou hranici lze překročit po lávce přes Oldřichovský potok. Břehy Nisy spojoval ještě nedávno Nebeský most, který býval 200 metrů od Trojmezí po proudu řeky, ale z důvodu špatného technického stavu byl zbořen. V současnosti města Hrádek nad Nisou, Žitava a Bogatynia usilují o výstavbu kruhového mostu přímo nad soutokem obou toků.
Na české straně Trojmezí je umístěn symbolický trojstranný žulový obelisk a dřevěná zvonička. Spolupráci tří měst v Trojmezí připomíná pomník na polské straně. Na německé straně Trojmezí je umístěn kříž a nedaleko odpočinkové místo pro turisty. Na Trojmezí trvale vlají státní vlajky všech tří zemí a modrá vlajka Evropské unie.
Na tomto symbolickém místě se každým rokem na jaře konají lidové slavnosti Společnou cestou, ekumenické bohoslužby, v červnu sem po řece přiváží poselství víla Nisa a v prosinci obyvatelé Trojzemí posílají vzkaz v láhvi po vodě. Po otevření hranic řeka Nisa ožila také díky turistům, kteří ji na lodích sjíždějí od Machnína až do saského města Ostritz.
RYBÁŘSKÝ KÁMEN tak jako mají země své hranice, potřebovali je v minulosti i rybáři – aby na hraničních tocích bylo jasno, kde mohou lovit. K vymezení jednotlivých rybářských úseků a revírů na tocích sloužily tzv. rybářské kameny, v němčině nazývané Fischereigrenzsteine.
V okolí města bývaly čtyři, do dnešních dnů se dochovaly dva, i když ani jeden nestojí na původním místě. Jeden najdeme v Hrádku nad Nisou, druhý v nedaleké německé Hartavě.