Karlovy Vary – muzea
Nově zrekonstruované NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM BECHEROVKA se nachází v rodišti našeho tradičního b
ylinného likéru. Historickou budovu „Steinberky“ nechal postavit Jan Becher v roce 1867 a po více než 100 let sloužila jako původní továrna. V návštěvnickém centru máte příležitost si prohlédnout historické lahve Becherovky a jedinečné předměty, které patřily rodině Becherů, jako jsou kniha receptů, ocenění z výstav, účetní knihy a mnoho dalších. 
Interaktivní část expozice Vám umožní prohlédnout si a nasát vůni bylinek a koření, ze kterých se Becherovka vyrábí, ochutnat karlovarskou vodu, která se používá k výrobě, a pomocí VR brýlí se ocitnete na stáčecí lince.
Becherovka obsahuje karlovarskou vodu, kvalitní líh, přírodní cukr a specifickou nahořklou směs asi dvaceti bylinek a koření. Přesné složení bylinné směsi ovšem znají pouze dva lidé a pro běžné smrtelníky je už po staletí zahalen vábivou rouškou tajemství.
Z historie firmy – již roku 1794 si pronajal karlovarský lékárník Josef Becher kdesi ve městě vinopalnu a začal experimentovat s likéry. Josef Vitus Becher dostal roku 1805 původní, kurentem psanou recepturu z pera Dr. Frobriga. Ve své lékárně, v domě zvaném U tří skřivanů, začal od roku 1807 prodávat bylinný likér, vyrobený podle vlastní receptury.
Josef ji vyladil k dokonalosti, která snoubí přibližně dvacet druhů bylin a koření pocházejících z dalekých kontinentů i z okolí Karlových Varů. Josefovu živnost převzal roku 1838 syn Johann (Jan) Nepomuk Becher.
Johann Nepomuk, česky Honza převzal koloniální obchod i výrobu likérů po svém otci Josefovi. Právě on je považován za zakladatele firmy v pravém slova smyslu – rozvíjel výrobu téměř 40 let a jeho podpis najdete i dnes na každé láhvi.
Legendární láhev – v roce 1866 dostal Karel Laube, mimochodem švagr Honzy Bechera, mimořádný nápad a navrhl Becherovce legendární plochý tvar láhve. Ten se od roku 1907 odlévá z typického zeleného skla a je zachován dodnes.
Kalíšek Gustava Bechera – roku 1871 převzal rodinný podnik od svého otce Jana Gustav Becher a úspěšně jej řídil téměř tři desetiletí. Gustav byl velmi prozíravý a respektovaný obchodník – účinně zvyšoval poptávku po Becherovce, ale také ji důsledně právně chránil před nekalou konkurencí. Jako rodák z Karlových Varů propojil legendární likér s tradičním karlovarským řemeslem – porcelánem. Za vedení Gustava Bechera se objevily ikonické kalíšky na likér vyrobené z bílého porcelánu.
BECHEROVA VILA je honosná, reprezentativní a zcela jistě bývala i komfortní. Rodinný palác slavného podnikatelského rodu uzavírá karlovarskou vilovou čtvrť Westend.
Projekt vypracoval karlovarský architekt Karl Heller. Šampaňské při slavnostní kolaudaci tu teklo proudem 23. května 1914. Základní linie Hellerova projektu tvoří dvoupodlažní budova s mansardovým podkrovím na vcelku pravidelném čtvercovém půdorysu, z něhož vystupují pouze oblé tvary zahradního schodiště a zimní zahrady. Celková kompozice připomíná italské vily. Rodinné sídlo si klan příliš dlouho neužil. Po smrti Gustava Bechera roku 1921 získal vilu Spolek pro chemickou a hutní výrobu z Ústí nad Labem. Což zní šíleně. Dobrým počinem, nechť jim je, že do suterénu nechali podle návrhu Fridricha Seitze vsadit vinný sklep. Ještě šílenější nájemníky ovšem vila hostila za 2. světové války. Stala se sídlem krajského velitelství SS.
Po roce 1945 byla budova znárodněna a od roku 1951 do roku 1987 sloužila jako Dům pionýrů a mládeže. Tehdy palác v italském stylu připomínala jen zdánlivě. Roky chátrala. Spása přišla až převodem do majetku Karlovarského kraje. Ten ji pro její vysokou architektonickou a umělecko-historickou hodnotu zrestauroval a upravil.
V současné době je vila multifunkčním prostorem, kde se odehrávají výstavy současného výtvarného umění, workshopy a mezinárodní umělecké projekty. V suterénu vily už nejsou vinné sklepy, nyní zde naleznete ateliéry pro malbu, keramickou tvorbu a grafiku.
MUZEUM bylo založeno krátce po roce 1865 zásluhou významného balneologa Med. Dr. Josefa Löschnera jako jednotná městská instituce společně s regionální knihovnou a archivem. Díky karlovarským patriotům a sběratelům se postupně podařilo shromáždit rozsáhlé sbírky dokumentující typická karlovarská řemesla. Nejstaršími muzejními sbírkami se staly kolekce lázeňských koflíků a karlovarských hornin, zejména rozličných forem vřídlovce.
Od roku 1876 bylo veřejnosti zpřístupněno také soukromé muzeum rytce skla Antona Pitroffa, nadšeného sběratele předmětů a kuriozit všeho druhu. V roce 1937 obohatila fondy městského muzea soukromá sbírka lázeňského lékaře dr. Karla Davida Bechera, jenž mj. shromáždil unikátní soubor literatury o Karlových Varech. Před druhou světovou válkou byla do muzea předána sbírka terčů a střeleckých trofejí karlovarského střeleckého spolku. Součástí městského muzea se stala i soukromá národopisná sbírka (lidový nábytek, lidové oblečení aj.) sběratele Paula Webera z Hohengrundu.
GALERIE UMĚNÍ je odborným zařízením, které od roku 1953 v lázeňském prostředí Karlových Varů a jejich regionu uchovává, zhodnocuje a přibližuje české umění 20. století ve stálých expozicích, krátkodobých výstavách, publikační činnosti a kulturně vzdělávacích programech. Program krátkodobých výstav sleduje převážně současné umělecké dění v různých generačních a výtvarných přístupech a zaměřuje se především na českou tvorbu.
Prvotní projekt nové budovy vypracoval v červenci roku 1911 arch. Rudolf Mimler jako dlouhou hmotu dvou zalomených přízemních křídel s patrovou centrální Uměleckou halou. Architektonické řešení vycházelo z dekorativismu pozdní secese a inspirovalo se i novým klasicismem a vídeňskou wagnerovskou modernou. Objekt postavil karlovarský stavitel Friedrich Seitz a od roku 1914 ji provozovala Obchodní a živnostenská komora v Chebu. V letech 1992 – 1995 pak získala galerie svou současnou podobu.
Sloup vděčných Maďarů – pamětní sloup nechali vztyčit v roce 1883 vděční pacienti z Maďarska na terase v serpentinách silnice ve svahu pod hotelem Imperial. Autorem pomníku byl karlovarský sochař L. Tröger.
Pomník byl vytvořen na počest karlovarských minerálních pramenům a následně věnován lázeňskému městu. Žulový sloup v podobě obelisku nese pozlacené věnovací nápisy v němčině, maďarštině a francouzštině.
Karlův most – přes řeku Teplá v karlovarské Slovenské ulici (22.května 2024). Železobetonový jedno obloukový silniční most překonává řeku Teplou u Galerie umění, a že se jedná skutečně o most Karlův, je 
na něm vytesáno do kamene jak česky, tak i německy. Na rozdíl od svého pražského jmenovce však tento most není pojmenovaný po zakladateli města císaři Karlu IV. Tím, kdo mostu „propůjčil“ své jméno, byl arcivévoda Karl Ludwig Johann Josef Laurentius, třetí syn císaře Leopolda II. a mladší bratr císaře Františka II.
A proč se most jmenuje právě po arcivévodovi, který Karlovy Vary nikdy nenavštívil? Sešlo se to tak, že jako vůbec první, kdo přes právě dokončený most 4. července 1801 přešel, byla Její královská Výsost vévodkyně saská Marie Terezie spolu se svým manželem, saským králem Antonínem. Při té příležitosti vyslovila přání, aby byl most pojmenovaný po jejím bratrovi, kterým byl onen arcivévoda Karel. Most byl tedy pojmenován „Erzherzog-Karls-Brücke“ „Most Arcivévody Karla“, později se vžil zjednodušený název „Karlsbrücke“.
MUZEUM VOSKOVÝCH FIGURÍN – v kostele sv. Lukáše. Historie voskových figurín sahá až do roku 1770, kdy byla uskutečněna první výstava. Jedná se o rozsáhlou sbírkou nejstarších voskových figurín vůbec. Pochází z londýnské rodiny Tussauds, kdy Louis Tussaud zahájil prezentaci voskových figurín před více než 120 lety, pod názvem House of Wax. Velmi unikátní je i skutečnost, že v roce 1925 proběhl v muzeu Tussauds velký požár, kdy téměř všechny figuríny shořely, přesto se však podařilo zachránit jádro exponátů, které jsou dnes součástí této výstavy.
Voskové figuríny jsou oděny v dobových kostýmech charakterizujících jednotlivé osobnosti. Jsou tvořeny výhradně ručně a v daném období svého života.
KAPLE SV. ANNY (Schwarzova kaple) – pozdně barokní kaple z 18. století stála původně osamocena na nejvyšším místě Zámeckého vrchu, později však okolo vyrostla vilová čtvrť, a tak kaple začala pomalu upadat v zapomnění.
Naposledy byla opravena v roce 2007 a současně s tím byla zasvěcena sv. Anně, jejíž soška s Pannou Marií je umístěna v interiéru. Pozdně barokní kapli nechal na své náklady vystavět karlovarský občan Kašpar Schwarz pravděpodobně již v 18. století na významném rozcestí na nejvyšším místě Zámeckého vrchu. Schwarzova kaple se často objevuje na kresbách slavného německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha.
Ve druhé polovině 19. století byl v sousedství kaple vystavěn nový anglikánský kostel sv. Lukáše a začala vznikat výstavní vilová čtvrť Westend. Kaple tak ztratila svou dominantní pozici a začala pomalu zapadat v zapomnění.
SUPERMARKET WC roste a přejmenovává se na DIZAJNpark – kreativní centrum a designová galerie vznikla přestavbou bývalých veřejných záchodků a úschovny zavazadel v centru Karlových Varů.
Prostřednictvím kulturních a vzdělávacích projektů ukazují, že design je běžnou součástí každodenního života. Učí kreativně myslet a ukazují, v čem nám to pomáhá. Prostě věříme designu. Nabízí netradiční aktivity otevřené dětem, mládeži i veřejnosti. Projekty jsou zaměřeny na vzdělávání a výchovu, na osvětu pomocí designu a designového myšlení, na tvořivost, spolupráci, komunikaci, zodpovědnost a schopnost spolupracovat.
