Category Archives: Ústecký kraj

Varnsdorf – hospodářství

Strojírenský podnik zabývající se vývojem, výrobou, prodejem a servisem obráběcích strojů, doplněným o širokou nabídku služeb a příslušenství. Společnost disponuje vlastním konstrukčním týmem pro neustálý vývoj strojů a silnou výrobní základnou zajišťující vlastní výrobu strojů. TOS VARNSDORF dále zajišťuje služby ve formě nabídky kooperací (zakázkové kovoobrábění, měření a chemicko-tepelné zpracování strojírenských výrobků).       V roce 1924 zavedla firma Kunert und […]

Varnsdorf – muzeum

MUZEUM je jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí města.  Je pobočkou Oblastního muzea v Děčíně. Varnsdorfské muzeum sídlí v domě, který dal v roce 1834 postavit varnsdorfský podnikatel Johann Lindner. Muzeum bylo založeno na počátku 20. století, v současné budově je poprvé zmíněno roku 1940. Najdeme zde stálou výstavu betlémů a expozici věnovanou životnímu stylu měšťanských vrstev v polovině 19. […]

Varnsdorf – náměstí

Varnsdorf nemá klasické historické centrum, unikátní urbanistický celek vytváří původní rozptýlený vesnický půdorys. Jak k tomu došlo? Když se v roce 1849 sloučila řada malých osad, vznikla největší vesnice Rakouska-Uherska. Současný stav náměstí ve Varnsdorfu není uspokojivý a prostranství středu města, které v historii představovalo architektonicky nejhodnotnější území ztratilo tento punc již v 70.letech minulého století. […]

Varnsdorf – osobnosti

BJARNAT KRAWC (5. února 1861, Jitro/Milstrich (Oßling) – 25. listopadu 1948, Varnsdorf) byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života.       HANKA KRAWCEC (13. března 1901 – 19. října 1990) byla lužickosrbská výtvarnice – grafička a malířka. Narodila se v Drážďanech jako dcera lužickosrbského skladatele Bjarnata Krawce. Grafické vzdělání získala v Drážďanech a v Praze na Umělecko-průmyslové škole u Františka Kysely. Po návratu do Německa (1928) pracovala […]

Varnsdorf – rozhledna

Typická dominanta Varnsdorfu – HRÁDEK se klene na znělcové hoře v těsné blízkosti hranic s Německem až do výšky 467 metrů nad mořem. V 19. století se vrchu říkalo Burgsberg. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu […]

Varnsdorf – sakrální

Kostel sv. KARLA BOROMEJSKÉHO (tzv. kostel bez věže) – základní kámen byl slavnostně posvěcen 23. května 1904 a hned druhý den se začalo stavět. Stavební práce postupovaly velmi rychle, takže ještě v roce 1904 dospěla stavba do výše oken, o rok později byla již dokonce provizorně pokryta střecha. Stavba dále pokračovala s několika přestávkami až […]

Varnsdorf – zajímavé

VĚTRNÝ MLÝN holandského typu stojí na Mlynářské ulici. Je to velmi málo známý pozůstatek bývalého větrného mlýna. Pokusy o vyhledání historického pramene o tomto mlýně vyznívají naprázdno. Dle nynějších majitelů, kteří mlýn koupili v roce 1975 jako rozpadající se, byl postaven v roce 1870 z lomového kamene. Původní německé obyvatelstvo si po násilném odsunu všechno své povědomí vzali s sebou. Kdy […]

Jiřetín pod Jedlovou – domy

K osadě Jedlová patří také stejnojmenná ŽELEZNIČNÍ STANICE, které vzniklo v roce 1869. Nádraží postavila společnost České severní drahý v místě spojeni trati z České Lípy do Rumburka a z Děčína do Varnsdorfu. Jeho výstavba byla velice náročná, vyžadovala, jak odstřel skal, tak zarovnaní prohlubní, neboť v okolí stanice nebyl vhodný rovný prostor. Těsně před stanici […]

Jiřetín pod Jedlovou – hrad

Tolštejn – (pův. Dohlenstein, Kavčí skála, 670 m) je dnes zříceninou středověkého hradu, který se poprvé připomíná roku 1337. Byl postaven kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný […]

Jiřetín pod Jedlovou – náměstí

NÁMĚSTÍ JIŘÍHO je typickým renesančním horním městem s pravidelným šachovnicovým půdorysem. Jeho základem je čtvercové náměstí, kolem něhož se rozvinula pravidelná síť navzájem kolmých ulic ve směru čtyř světových stran. Mezi nimi byly vyměřeny čtvercové domovní bloky, na jejichž straně stály vždycky tři domy. Díky tomu město nikdy nevyhořelo celé. Protože se Jiřetín již od poloviny 19. století prakticky nerozvíjel, […]