Turnov – náměstí

NÁMĚSTÍ ČESKÉHO RÁJE leží v historické části města a je součástí městské památkové zóny s řadou nemovitých kulturních památek. Náměstí změnilo ve své historii několikrát jméno od původního Rynk či Rynek po dnešní název, který je již 4. v pořadí. Po roce 1918 bylo přejmenováno na počest 1. prezidenta na Masarykovo náměstí. Po roce 1948 pak neslo jméno náměstí Pracujících, aby bylo v roce 1990 přejmenováno na náměstí Českého ráje. Čtvercový půdorys náměstí se téměř zachoval, rozměry náměstí jsou 80 m × 65–70 m. Celková plocha je cca 5 500 m2.

 

 

Pískovcová kašna s pozlacenou sochou patronky Turnova z roku 1847–8, odstraněna v roce 1953, po roce 1989 opět postavena a znovu vysvěcena 28. října 1998. Jedná se o zmenšenou repliku původní kašny, která od roku už před rokem 1778 stála uprostřed náměstí. Z ní se zachovala o něco pozdější socha Panny Marie, patronky Turnova, dílo pražského sochaře Josefa Maxe. Její první zlacení bylo pořízeno v bouřlivém roce 1848 z nadace turnovských měšťanů. Kašna byla z vůle komunistické moci odstraněna na Velký pátek roku 1953.

 

Obnovu provedla kamenická firma Nosek-Jon z Hořic v Podkrkonoší. Slavnostní vysvěcení kašny a otevření celého nově rekostruovaného náměstí se konalo za přítomnosti Václava Klause 28. října 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku samostatného Československa.

 

 

 

Renesanční radnice z roku 1526 tvoří dominantu jižní strany náměstí Českého ráje. Původně raně renesanční stavba pocházející z roku 1526 byla v polovině 17. století přestavěna v pozdně renesančním slohu. Další přestavby proběhly po požárech v letech 1643 a 1707. Roku 1894 byla radnice přestavěna novorenesančně a z původní výzdoby zbyl jen kamenný erb města se lvem a letopočtem 1526. Na boku radnice v ulici Antonína Dvořáka je nad okny vyobrazeno 7 znaků turnovských cechů.

   

 

Základní kámen k novorenesanční budově městské spořitelny byl položen v srpnu roku 1906. Investorem se stala samozřejmě turnovská spořitelna, která už v roce 1903 vykoupila původní historický dům, zájezdní hostinec U Zlatého orla, patřící rodině Votrubcově. Z tohoto zbouraného barokního domu se zachovala jen výklenková plastika sv. Floriána, patrona hasičů, dnes umístěná ve sbírkách muzea.

Novou budovu projektoval architekt Jan Heindl, známý jako autor řady českých radnic. Monumentální moderní budova zcela změnila dosavadní proporční a dispoziční měřítko náměstí a v době svého vzniku vyvolala řadu diskusí. Pozornost vzbuzuje především fresková výzdoba průčelí, vypovídající o kamenářské tradici našeho města. Autorem fresek byl ve své době velmi populární malíř Láďa Novák.

Pamětní desky umístěné ve vchodu budovy připomínají zakladatele spořitelny a oběti květnových událostí roku 1945.

Římskokatolický kostel svatého Františka z Assisi (svatého Františka Serafinského) je původně raně barokní sakrální stavba, po přestavbě v klasicistně-empírovém stylu stojící na severní straně náměstí Českého ráje v Turnově. Od 3. května 1958 je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Založení kláštera a kostela v Turnově se datuje do roku 1651 a jeho konečná dostavba do roku 1655. V roce 1684 byl klášter ještě rozšířen o severní část, která byla po požáru v roce 1707 dále přestavěna. Na počátku 19. století v roce 1803 zasáhl klášter a kostel velký ničivý požár. Poté došlo v letech 1822–1824 ke kompletní přestavbě objektů a kostel získal současnou empírovou podobu. V roce 1842 přibyla na straně od náměstí pseudorománská zvonice čtvercového půdorysu.

Průčelí kostela zasahuje kolmo do náměstí a jeho portál zdobí znak rodu zakladatele kostela, Valdštejnů. V průčelí také najdeme výklenek se sochou světce, kterému je zasvěcen – Františka z Assisi. Erb Lexů von Aehrenthal vlevo od vchodu do kostela.

 

 

Kaplička Božího hrobu při vchodu do kostela.

Františkánský klášter v Turnově je zaniklý konvent který, existoval v letech 1651–1950. Nachází se v severovýchodní části hlavního turnovského náměstí Českého ráje. Budova v současnosti slouží potřebám pošty, která v zastřešeném rajském dvoře provozuje přepážky pro veřejnost.

 

 

 

 

Budova Základní umělecké školy.

      

 

Pamětní deska Josefa Wenzinga – český pedagog a převážně německy píšící spisovatel a libretista.

 

 

MARIÁNSKÉ NÁMĚSTÍ

Chrám Narození Panny Marie patří mezi největší novogotické chrámové stavby ve střední Evropě. Současný novogotický chrám stojí v místě, kde Vartemberkové, zřejmě Havel z Lemberka a jeho žena Zdislava, založili po polovině 13. století dominikánský klášter s velkým chrámem zasvěceným Panně Marii. Husité v roce 1424 klášter zničili ohněm, v němž zahynuli i mniši. Chrám byl počátkem 19. století pro špatný stav po několika požárech zbourán. Na jeho místě byl v letech 1825–53 postaven jeden z prvních novogotických kostelů v Čechách. Tato mohutná trojlodní bazilika byla zasvěcena Narození Panny Marie. Interiér chrámu je rovněž novogotický. Zvláštností kostela je jeho nedostavěná věž, která se stala charakteristickou dominantou města.

Ke kostelu přiléhá hřbitov, na kterém se nacházejí umělecky cenné náhrobky, z nichž mnohé nesou jména významných osobností Turnova a okolí. Projdete se i dubovou alejí.

 

Litinová kopie kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1873 spočívá na pískovcovém soklu u kostela Panny Marie. Socha byla původně pod kostelem, na současné místo se dostala v letech 1937–1938, kdy již také nesla barevnou polychromii.

Související obrázky: