KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE je římskokatolická sakrální stavba tvořící dominantu města. První kostel byl středověkého založení, ale dochovaná renesanční stavba pochází patrně ze 70. let 15. století a v 18. století prošla barokními úpravami. Od roku 2000 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Vnější omítky, střecha věže a okolí kostela prošly roku 2015 rozsáhlou rekonstrukcí.
Kolem kostela se rozprostírá zrušený hřbitov s řadou dochovaných památkově chráněných náhrobků. Autorem sedmi z nich je drážďanský dvorní sochař Franz Pettrich (1770–1844).
Nedaleko od kostela stojí pískovcové, barokní sousoší se svatým Janem Nepomuckým, které zhotovil dle nápisu na zadní straně soklu Johann Georg Riedl roku 1728, jeho objednavatelem byl Zacharias Paul. Sousoší tvoří sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Floriána a dvou andělů, obklopeno je balustrovým zábradlím.
- a také bronzová socha Raněný od Ferdinanda Opitze (1885–1956).
- a památník Augusta Bartoloměje Hilleho
Pověst o založení kostela – ves Šenov se rozrůstala, stále však neměla vlastní kostel. Místní proto museli na bohoslužby docházet do kostela svatého Šimona a Judy v sousední Lipové. Rozhodli se tedy postavit si vlastní svatostánek. Dlouze zvažovali mezi dvěma místy: první se nacházelo nad potokem uprostřed vsi a před lety se tam našel kalich, druhým místem byl kopec zvaný „Urberg“ (Prakopeček). Nakonec vybrali Urberg. Šenovští sem začali vozit stavební materiál, avšak než se začalo stavět, došlo k tragické události. Jednu neděli o půlnoci si dali na místě schůzku milenci Lisa (Elizabeth), dcera místního kováře, a Phillip, chasník a odpůrce stavby kostela na Urbergu. Společně prosili Boha, aby se stali prvním párem, který bude v novém kostele oddán. Když však řekla Lisa „Amen“, Phillip jí prý ze žárlivosti bodl dýku do srdce. Druhý den ráno nalezli Šenovští na Urbergu Lisino bezvládné tělo. Krom toho byl všechen stavební materiál záhadně přemístěn na místo, kde se před lety nalezl kalich. Podezření z vraždy padlo ihned na Phillipa, který po tomto činu uprchl. Brzy byl ovšem dopaden a potrestán. K trestu patřila i stavba kaple na místě mordu, jejíž zbytky najdeme dodnes a která měla nést Lisino jméno. Šenovští považovali záhadné přemístění stavebního materiálu za Boží znamení, a tak postavili svůj svatostánek uprostřed vsi v místech, kde stojí dnešní kostel.
KŘÍŽOVÁ CESTA se nachází na jižním úbočí Křížového vrchu (440 m n. m).O její vznik se zasloužil Ambrož Hille z Velkého Šenova, bratr litoměřického biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho. Jedenáctý litoměřický biskup také křížovou cestu 8. září roku 1856 vysvětil. K výstavbě 13 klasicistních sloupků zastavení s prvky rokoka došlo roku 1856. Kamenná zastavení vyhotovil sochař a řezbář Karl Otto z Velkého Šenova. Obrazy namaloval česko- německý malíř Johann Birnbaum z Jiřetína pod Jedlovou podle předlohy Josefa Führicha. O šest let později přibyla kaple božího hrobu se sochou ležícího Krista od sochaře Leopolda Zimmera z Krásné Lípy. Areál doplnila ještě kaple kalvárie.
Po skončení války zůstala křížová cesta neudržovaná a postupně chátrala, z kaplí Božího hrobu a Kalvárie zůstaly jen trosky a nebyly obnoveny. Křížová cesta včetně kaplí je v majetku Římskokatolické farnosti Velký Šenov a není památkově chráněna. Hřbitovní kaple s křížem
Poničená křížová cesta byla opravena v letech 1997-2000. Rekonstrukci zahájil farář p. Václav Horniak a farníci římskokatolické farnosti Velký Šenov a přispělo na ni i město Velký Šenov. Zajímavostí křížové cesty je, že XII. Zastavení (ukřižování) bylo na křížové cestě ztvárněno hned třikrát – jako samostatné zastavení, v podobě velkého kříže s ukřižovaným Kristem a jako kaple kalvárie.
SMÍRČÍ KŘÍŽ – severozápadně za obcí
Hřbitovní kaple a kříž
