MÍŠEŇSKÝ DŮL nebo také Míšeňská dolina je široké a členité lesnaté údolí levobřežního přítoku Lesenského potoka mezi zříceninou Tolštejna a Jeleními kameny. Důl je pojmenovaný podle míšeňských havířů, které sem v polovině 16. století povolal Jiří ze Šlejnic, často se ale označuje také jako Sýkoří důl. Romantické a pověstmi opředené údolí se v 17. a 18. století vydávalo za naleziště drahokamů, za kterými sem údajně přicházeli i Vlachové z daleké Itálie. […]

Divoce rozeklané skalisko KONOPÁČ (676 m). Jako Jelení kameny se většinou označují dvě nápadná čedičová skaliska, vystupující z pískovcového hřbetu, táhnoucího se mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem. Někdy se tímto názvem označuje i celý hřbet. Původně se název Jelení kámen vztahoval jen na holý skalní blok (658 m), vyčnívající k severu od bezejmenného návrší […]

JEDLOVÁ je rekreační horská osada na severních svazích hory Jedlová pod dolním okrajem lesa, v nadmořské výšce 535–600 metrů, část obce Jiřetín pod Jedlovou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. Vrchnost na přelomu 17. a 18. století rozprodávala méně hodnotnou, vesměs lesní půdu, čímž na jedné straně pomáhala poddaným, na druhé straně zvyšovala své zisky. Na území Jedlové měla půda podle údajů tereziánského […]

KŘÍŽOVÁ HORA – vrch nad obcí (563 m), kde v 18. století vzniklo poutní místo spojené s legendou – někdy v 17 stol. žilo v Jiřetíně sedm bratrů, kteří byli donuceni přestoupit ke katolictví, nebo odejít ze země. Rozhodli se opustit svůj domov. Následující noci se jim zdál sen, ve kterém se jim zjevil Spasitel […]

Dvojice JEDLOVSKÝCH RYBNÍKŮ leží v pramenné oblasti Chřibské Kamenice uprostřed lesů na jižním úpatí hory Jedlové. Jižnější Velký a severnější Malý Jedlovský rybník byly původně určeny k zachycování vody při povodních a jarním tání sněhu. V roce 1705 se po dlouhých deštích hráz rybníků protrhla a vzniklá povodeň si v Chřibské vyžádala 5 životů. Dnes rybníky slouží jako vodohospodářské nádrže a je v nich proto zakázáno koupání. […]

VĚTRNÝ MLÝN Světlík holandského typu se nachází asi 1,5 km severně od obce Horní Podluží v části obce Světlík v nadmořské výšce 500 m. Mlýn je unikátní technickou památkou. Třípodlažní zděná válcová stavba je zakončená otočnou jehlanovou střechou s vikýřem, ze kterého vyčnívá pětilopatkové větrné kolo. Vysoká je 14 m a při zemi má průměr […]

HORNÍ PODLUŽÍ (do roku 1947 Horní Grund) je obec a vesnice na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová. Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín. Leží na železniční trati Liberec – Rybniště a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště […]

Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Barokní pískovcové sousoší KALVÁRIE z roku 1754 tvořící kříž s Ukřižovaným Kristem a klečící Máří Magdalénou u paty kříže je osazeno na obdélném hranolovém soklu. Na […]

GALERIE SOCH – zdejší zajímavostí je již proslulá venkovská galerie vyřezávaných soch, které jsou umístěné na prostranství v areálu penzionu Stará Hospoda. Ponejvíce mají podobu pohádkových zjevení, rozličných zvířat a dalších postav ze světa fantazie. Jako je například Pravčická brána z nedalekého Česko-saského Švýcarska, motocykly, auta, z pohádek zde najdete třeba Rumcajse, Manku a Cipíska, […]

Chřibský hrádek (katastr Doubice, též Hrad v Dolní Chřibské nebo Karlštejn – což je ovšem zcela vymyšlený název) je jedním ze šesti známých skalních hradů v oblasti Českosaského Švýcarska. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Protože se o hrádku nedochovaly žádné historické zprávy, je jeho původ opředen jen pověstmi. Podle nich měl být loveckým sídlem, založeným na počátku 13. století […]