ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU, obec na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m.n.m. Ždírec nad Doubravou má 3100 obyvatel. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec.
První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1399. Obec byla do konce druhé světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.
Vyhlídkový vodojem leží na mírné návrší cca 300m severovýchodně od Ždírce nad Doubravou (při silnici č. 34 na Hlinsko), cca 20km severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Celková výška: cca 4m, počet schodů: 23
Vyhlídka na starém vodojemu u Ždírce nad Doubravou vznikla v roce 2013. Tento vodojem (141 m3) byl vybudovaný v letech 1947 až 1949 při stavbě 7,5km dlouhého ždíreckého vodovodu a svému účelu sloužil do roku 1993. Jeho funkce převzal vodojem na nedalekém Kohoutově (500 m3). Chátrající ždírecký vodojem později od VaK Havlíčkův Brod odkoupilo město Ždírec nad Doubravou a rozhodlo se jej přestavět na vyhlídkové místo.
V experimentální farmě Výzkumného ústavu živočišné výroby, která zkoumá chování zvířat, jsou chováni jeleni evropští a vzácní jeleni milu. Zvířata jsou kvůli výzkumu vybavena obojky s přijímači GPS a čipy zaznamenávajícími jejich pohyb.
