NOVÝ ZÁMEK, také zvaný „panský dům“, má čp. 2. Toto stavení bylo původně měšťanským domem Víta Paseckého, votického purkmistra v roce 1614. K domu patříval slušný statek s mnoha pozemky a dvěma rybníky. Když Pasecký uprchl před náboženským pronásledováním z města, zabral roku 1625 Sezima z Vrtby dům i statek a postoupil jej svému regentu Janu Košickému r. 1627 a po čtyřech letech B. Kořenskému z Terešova. V roce 1775 budovu koupil Arnošt František z Vrtby a udělal z něj znovu panské sídlo. Majitelé panství v něm ovšem bydleli až od poloviny 19. století. Po znárodnění v roce 1948 v objektu sídlil národní podnik Tesla. Dnes je objekt v soukromých rukou. Je ve špatném stavu Z původního starého domu, se zachovaly v přízemí pěkné klenby. Památkově chráněn od 3.5.1958
Zámek zvaný „starý“ na rozdíl od nového“ vedle kláštera tvoří dvě budovy: bývalý pivovar a dlouhá jednopatrová budova, mezi nimiž je klenutá brána a vchod do dvora. Obě budovy mají krásné renesanční štíty ze 16. století, jež byly požáry ušetřeny. Zdobí je svislé, hladké a v omítce povystouplé pruhy (lizény), které se prvně vyskytovaly na románských, později i na gotických stavbách. Tyto pruhy rozdělují oba štíty na obdélná pole. Kraje štítů byly zakončeny křivkami a kyticemi. Ve zdi zámecké budovy mezi dolními okny je zasazena DESKA s nápisem od Jana Herbena: „Zde žil Kašpar Kaplíř, rytíř ze Sulevic, jenž 21. června 1621 sťat byl na Staroměstském náměstí v Praze pro své náboženství a svobodu vlasti“. Slavnost odhalení se konala v neděli 19. června 1921. Z někdejší tvrze se zachovaly (kromě štítů a hlavních zdí) sklepy a podzemní chodby. Jednou chodbou, která končila někde za městem, se zachránil Pavel Osterský roku 1621. Ve dvoře je bývalý lihovar (přestavěn na sušárnu brambor), byty a kanceláře. Je tu i špejchar z 1. poloviny 18. století se sloupy s hlavicemi.
