NOVÝ ZÁMEK, také zvaný „panský dům“, má čp. 2. Toto stavení bylo původně měšťanským domem Víta Paseckého, votického purkmistra v roce 1614. K domu patříval slušný statek s mnoha pozemky a dvěma rybníky. Když Pasecký uprchl před náboženským pronásledováním z města, zabral roku 1625 Sezima z Vrtby dům i statek a postoupil jej svému regentu Janu Košickému r. 1627 a po čtyřech letech B. Kořenskému z Terešova. V roce 1775 budovu koupil Arnošt František z Vrtby a udělal z něj znovu panské sídlo. Majitelé panství v něm ovšem bydleli až od poloviny 19. století. Po znárodnění v roce 1948 v objektu sídlil národní podnik Tesla. Dnes je objekt v soukromých rukou. Je ve špatném stavu Z původního starého domu, se zachovaly v přízemí pěkné klenby. Památkově chráněn od 3.5.1958
[ngg src=“galleries“ ids=“426″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]STARÝ ZÁMEK je vedle kostela, kde je náměstí Kašpara Kaplíře ze Sulevic. Je to někdejší tvrz, která se připomíná roku 1542, ale stála již v 15. století. Bývala opevněna valy a hlubokým příkopem. Dílčí cedule z roku 1566 připomíná její dvě části: starou tvrz a nové stavení vystavěné na baště. Hrabě Ferdinand František z Vrtby přistavěl jinou část a přeměnil tvrz v zámek. Bylo v něm podle dílčí cedule 25 velkých i malých pokojů, dílem klenutých, 13 komor, „palác“, 2 „taflštuby“ (světnice s prkennými stropy a dřevem obkládanými stěnami), 2 sklepy, 2 špižírny, kůlna, „marštale“ na 30 koní a ve dvoře kašna a pivovar. Střecha byla kryta prejzy. Na jižní straně zámku býval okrouhlý balkón v podobě nízké věže, zvenku na něj vedly točité schody. Ve vyhořelém zámku dal později zřídit byty pro své úředníky a do levého křídla (vedla kostela) umístil pivovar, který před tím byl dál ve dvoře. V jedné přizemní části zámku byla od 18. století panská šatlava.
Zámek zvaný „starý“ na rozdíl od nového“ vedle kláštera tvoří dvě budovy: bývalý pivovar a dlouhá jednopatrová budova, mezi nimiž je klenutá brána a vchod do dvora. Obě budovy mají krásné renesanční štíty ze 16. století, jež byly požáry ušetřeny. Zdobí je svislé, hladké a v omítce povystouplé pruhy (lizény), které se prvně vyskytovaly na románských, později i na gotických stavbách. Tyto pruhy rozdělují oba štíty na obdélná pole. Kraje štítů byly zakončeny křivkami a kyticemi. Ve zdi zámecké budovy mezi dolními okny je zasazena DESKA s nápisem od Jana Herbena: „Zde žil Kašpar Kaplíř, rytíř ze Sulevic, jenž 21. června 1621 sťat byl na Staroměstském náměstí v Praze pro své náboženství a svobodu vlasti“. Slavnost odhalení se konala v neděli 19. června 1921. Z někdejší tvrze se zachovaly (kromě štítů a hlavních zdí) sklepy a podzemní chodby. Jednou chodbou, která končila někde za městem, se zachránil Pavel Osterský roku 1621. Ve dvoře je bývalý lihovar (přestavěn na sušárnu brambor), byty a kanceláře. Je tu i špejchar z 1. poloviny 18. století se sloupy s hlavicemi.
[ngg src=“galleries“ ids=“427″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]