Děkanský CHRÁM MAŘÍ MAGDALENY byl postaven na místě starší dřevěné svatyně v letech 1590-1596. Původní dřevěný farní kostel stával v Sobotce již ve 14. století. V letech 1590 – 96 byl na jeho místě postaven nový kostel Maří Madaleny v pozdně gotickém slohu. Stavbu financoval majitel panství Oldřich Felix z Lobkovic, který kostelu věnoval stříbrnou pozdně gotickou monstranci a iluminovaný graduál, bohatě zdobenou knihu liturgických zpěvů. V druhé polovině 19. století byly zbourány kaple a byla snížena věž. Interiér kostela je pozdně barokní. Na hlavním oltáři je obraz sv. Maří Magdaleny, po jeho stranách stojí sochy sv. Václava a sv. Anny.
Krypta pod kostelem slouží jako rodinná hrobka významné části rodu Netolických, což byli jedni z majitelů zdejšího panství. Mezi pohřbenými najdeme i Václava Kazimíra Netolického, ministra Marie Terezie a autora pozemkové reformy v 18. století (pohřben roku 1760) nebo Eugena Vratislava z Mitrovic – Netolického, slavného rakouského vojevůdce (pohřben 1867).
Zajímavostí je, že na stěně presbytáře jsou umístěny tři náhrobky lobkovických dětí, kterými se později nechal inspirovat sochař Otto Guttfreund při vytváření známého sousoší Babička s vnoučaty, které se nachází v Ratibořicích.
[ngg src=“galleries“ ids=“848″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]U kostela se nachází budova fary (Děkanství) – významná zejména původní střechou ze 16. století s rokokovými štíty.
[ngg src=“galleries“ ids=“849″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]HUSOVA KAPLE – malý evangelický sbor v Sobotce vznikl po polovině 19. století přistěhováním několika rodin z venkova. Po řadě zdržení byla nakonec nová Husova kaple posvěcena až dne 1.11.1916, město však od sankce za nedodržení termínu ustoupilo. Kaple je podélná stavba s prvky kubismu, na jejíž zadní část navazuje menší obytné stavení. Poté, co v 90. letech 20. století kazatelská stanice v Sobotce zanikla, přestala být kaple užívána, zchátrala, a nakonec byla prodána do soukromých rukou. Pozemek s kaplí je v soukromém vlastnictví.
[ngg src=“galleries“ ids=“850″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Socha SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO se nalézá u železničního přejezdu. Pozdně barokní pískovcová socha pocházející podle vročení uvedeného na soše z roku 1784 je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.
[ngg src=“galleries“ ids=“851″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]HŘBITOV opěvoval ve své poémě již Fráňa Šrámek. Později ji zhudebnil Emil Axman. Pomník rodáků pohřbených jinde je od P. Janáka a Karla Pokorného z roku 1927. Na hřitově najdeme hrob básníka Fráni Šrámka a jeho rodiny, básníka Václava Šolce s reliéfní maskou K. Vobišové-Žákové, průmyslníka a politika J. G. Maštalky s bustou od Josefa Drahoňovského a verši F. Šrámka, spisovatele Oldřicha Daňka a estetika M. Nováka. Před hřbitovem je pomník obětí 1. světové války a pomník rudoarmějců (1947).