KOSTEL SV. KATEŘINY se nachází se naproti zámku. Poprvé je zmiňován již v roce 1327. V letech 1717-1719 proběhla rozsáhlá přestavba, při níž kostel dostal svou dnešní podobu. Na oltáři se nachází socha svaté Ludmily.
V roce 1815 byla ještě přistavěna věž. Barokní trojlodní stavba s hranolovou věží na severní straně je doplněna dvěma postranními čtvercovými kaplemi. Ve štítu západního průčelí je socha sv. Kateřiny v nice a nad vstupním portálem erb Kinských se zlatým rounem. Hlavní oltář pochází z roku 1891 a zdobí ho sochy sv. Ludmily a sv. Kateřiny od Antonína Maxe. Vlevo od hlavního oltáře je náhrobek Josefa Maxmiliána Kinského, který připomíná jeho zásluhy o rozvoj panství. Hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský byl v kostele roku 1780 pohřben a má poblíž oltáře náhrobek.
Na místě nynějšího kostela byl původně dřevěný kostelík, který byl zbudován kolem roku 1327. Z té doby jsou i první záznamy o farním úřadě ve Sloupu. Původní kostelík vyhořel, byl znovu postaven a několikrát přestavován. Roku 1706 a v letech 1717-1719 byla provedena největší přestavba kostela italským stavitelem Petrem Pavlem Columbanim z Roudnice. Kazatelna je od známého sochaře Matyáše Brauna. Naproti kazatelně je madona s děťátkem z pravého maltézského kamene od nejvýraznějšího sloupského sochaře Emanuela Maxe, rytíře z Wachsteinu. Další sloupští sochaři vytvořili sochu Maří Magdaleny (Julius Metzler), Kristus na kříži (Eduard Wesselý), socha Matky boží (František Werner). Sochy na hlavním oltáři představují sv. Ludvíka a sv. Terezii (Antonín Max).
Patrová budova fary stojí vedle kostela sv. Kateřiny. Jedná se o pozdně barokní patrovou stavbu s mansardovou střechou.
Byla postavena v letech 1784-1786 na místě starší dřevěné budovy.
V jejím sousedství je barokní sousoší Kalvárie z roku 1740. Sousoší stojí na vysokém podstavci s reliéfem scény z utrpení Ježíše Krista, pochází z dílny Antonína Brauna. 
Mezi farou a kostelem stojí raně barokní mariánský sloup z roku 1694, který původně stál v lese na „Dutém kameni“. V roce 1735 jej hejtman Martin Fleck nechal přemístit k silnici na úpatí svahu, odkud byl po renovaci roku 1843 přestěhován doprostřed parčíku u kostela a po 2. světové válce přenesen na dnešní místo.
V parčíku před kostelem byl 16. května 1948 postaven pomník s bustou Tomáše Garrigua Masaryka a klečící dívkou od sochaře Jana Víta. O 2 roky později byla ale Masarykova busta zničena a na podstavci zůstala jen socha dívky. 
Teprve v roce 2017 byl pomník opět obnoven, doplněn novou bustou od akademického sochaře Ivana Tláška, a 28. října slavnostně odhalen
V horní části obce na mostě přes Dobranovský potok stojí socha sv. Rozálie z 19. století. Byla postavena na místě starší sochy světice, jíž bylo přičítáno náhlé ukončení morových epidemií v letech 1680 a 1713.
Naproti soše sv. Rozálie stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1857, která patrně nahradila starší sochu z roku 1715.
Socha s. Antonína Paduánského stojí u silnice do Radvance a pochází z poloviny 18. století.
Kousek dál stojí u Radvaneckého rybníka vysoký železný kříž na kamenném podstavci, postavený zdejším sedlákem Görlichem v roce 1790.
