Skalice u České Lípy – reliéf

SKALICKÝ VRCH (484 m) je výrazný zalesněný čedičový kužel, strmě vyčnívající do výšky kolem 180 m nad jihovýchodním okrajem Skalice.

Od roku 1732 byla na Skalickém vrchu poustevna, kterou tu na vlastní náklady vystavěl Antonín Schneider ze Sloupu. Na vrcholu kopce stál dřevěný kříž, u něhož každý pátek celou noc hořela lampa, a v zahrádce vedle něj byly pískovcové sochy sv. Jana a Panny Marie. Schneider tu jako poustevník strávil téměř dvacet šest let a zemřel nešťastnou náhodou v 63 letech, když spolkl hřebík. Po něm tu nějaký čas žil známý sloupský poustevník Samuel Görner, který předtím obýval Samuelovu jeskyni a skalní poustevnu u Sloupu. V roce 1772 zde bydlel Jan Wünsch ze Stružnice, který však musel poustevnu opustit, když císař Josef II. svým nařízením z roku 1782 poustevnictví zakázal. Ještě dlouho potom ale vynášeli bosí nosiči na vrchol kopce velké dřevěné kříže, aby si tak každoročně připomněli ukřižování Ježíše Krista. V roce 1892 byl vrchol kopce turisticky zpřístupněn pohodlnou značenou cestou, vybudovanou místním Spolkem přátel přírody.

[ngg src=“galleries“ ids=“1230″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Ve strmém svahu na severním úpatí kopce je velký pískovcový lom, ve kterém se odedávna lámaly pískovcové stavební kvádry a později se zde získával i brusný písek pro potřeby místních kuličů a brusičů skla. Protože pískovec zde byl velmi kvalitní a pevný, těžil se i v podzemí. Do skalního masivu byly vyhloubeny chodby, které se postupně prohlubovaly a rozšiřovaly. V roce 1882, kdy byl lom ještě v provozu, bylo v jeho hlavní stěně proraženo 6 mohutných portálů, kterými se vstupovalo do 6- 8 m vysokých podzemních sálů. Mimoto se zde uváděly také dva rovnoběžné tunely, dlouhé 53 a 62 metrů, s menšími postranními chodbami. Lamači v nich pracovali při světle olejových lamp. Těžba zde skončila krátce před rokem 1898, kdy byl kvalitní pískovec vylámán a dobývání méně pevných rozpukaných pískovců nebylo bezpečné. Dne 4. ledna 1932 se část skály v opuštěném lomu zřítila a zasypala většinu vchodů do podzemí. Dodnes proto zůstaly zachovány už jen dva vchody na severozápadním konci lomu, jimiž je ale přístupná poměrně velká část podzemních prostor.

Jeskyně byla atraktivní i pro filmaře, byly zde například natočeny pohádky Peklo s princeznou a Tajemství staré bambitky.

[ngg src=“galleries“ ids=“1231″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Přírodní památka Skalice u České Lípy chrání uměle vytvořenou jeskyni, vzniklou těžbou křídového pískovce. Předmětem ochrany je zimoviště netopýrů v opuštěném lomu, kde těžbou pískovce na úpatí Skalického vrchu vznikly podzemní prostory. Pro veřejnost jsou částečně zřícené jeskyně nepřístupné. Přírodní památku s rozlohou 0,0021 hektaru vyhlásil Krajský úřad Libereckého kraje s účinností od 3. listopadu 2012. 

Kolem jeskyně vede Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy.

V obci objevíte i skalní sklepy.

[ngg src=“galleries“ ids=“1232″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]