SKALICKÝ VRCH (484 m) je výrazný zalesněný čedičový kužel, strmě vyčnívající do výšky kolem 180 m nad jihovýchodním okrajem Skalice.
Od roku 1732 byla na Skalickém vrchu poustevna, kterou tu na vlastní náklady vystavěl Antonín Schneider ze Sloupu. Na vrcholu kopce stál dřevěný kříž, u něhož každý pátek celou noc hořela lampa, a v zahrádce vedle něj byly pískovcové sochy sv. Jana a Panny Marie. Schneider tu jako poustevník strávil téměř dvacet šest let a zemřel nešťastnou náhodou v 63 letech, když spolkl hřebík. Po něm tu nějaký čas žil známý sloupský poustevník Samuel Görner, který předtím obýval Samuelovu jeskyni a skalní poustevnu u Sloupu. V roce 1772 zde bydlel Jan Wünsch ze Stružnice, který však musel poustevnu opustit, když císař Josef II. svým nařízením z roku 1782 poustevnictví zakázal. Ještě dlouho potom ale vynášeli bosí nosiči na vrchol kopce velké dřevěné kříže, aby si tak každoročně připomněli ukřižování Ježíše Krista. V roce 1892 byl vrchol kopce turisticky zpřístupněn pohodlnou značenou cestou, vybudovanou místním Spolkem přátel přírody.
Ve strmém svahu na severním úpatí kopce je velký pískovcový lom, ve kterém se odedávna lámaly pískovcové stavební kvádry a později se zde získával i brusný písek pro potřeby místních kuličů a brusičů skla. Protože pískovec zde byl velmi kvalitní a pevný, těžil se i v podzemí. Do skalního masivu byly vyhloubeny chodby, které se postupně prohlubovaly a rozšiřovaly. V roce 1882, kdy byl lom ještě v provozu, bylo v jeho hlavní stěně proraženo 6 mohutných portálů, kterými se vstupovalo do 6- 8 m vysokých podzemních sálů. Mimoto se zde uváděly také dva rovnoběžné tunely, dlouhé 53 a 62 metrů, s menšími postranními chodbami. Lamači v nich pracovali při světle olejových lamp. Těžba zde skončila krátce před rokem 1898, kdy byl kvalitní pískovec vylámán a dobývání méně pevných rozpukaných pískovců nebylo bezpečné. Dne 4. ledna 1932 se část skály v opuštěném lomu zřítila a zasypala většinu vchodů do podzemí. Dodnes proto zůstaly zachovány už jen dva vchody na severozápadním konci lomu, jimiž je ale přístupná poměrně velká část podzemních prostor.
Jeskyně byla atraktivní i pro filmaře, byly zde například natočeny pohádky Peklo s princeznou a Tajemství staré bambitky.
Přírodní památka Skalice u České Lípy chrání uměle vytvořenou jeskyni, vzniklou těžbou křídového pískovce. Předmětem ochrany je zimoviště netopýrů v opuštěném lomu, kde těžbou pískovce na úpatí Skalického vrchu vznikly podzemní prostory. Pro veřejnost jsou částečně zřícené jeskyně nepřístupné. Přírodní památku s rozlohou 0,0021 hektaru vyhlásil Krajský úřad Libereckého kraje s účinností od 3. listopadu 2012.
Kolem jeskyně vede Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy.
V obci objevíte i skalní sklepy.
Související obrázky:
