Obec RATMĚŘICE se nachází v jižní části benešovského okresu. Obec je rozdělena do 3 místních částí – Hrzín, Ratměřice a Skrýšov.
Nejstarší dějiny Ratměřic jsou spjaté s ženským premonstrátským klášterem v Louňovicích pod Blaníkem, který byl založen v polovině 12. století. V majetku tohoto kláštera zůstaly až do jeho zániku na počátku husitských válek v roce 1420. V následujících letech pak sdílely osud některých dalších bývalých klášterních vsí, staly se totiž až do roku 1547 majetkem města Tábora. Následně je držel rod Skuhrovských ze Skuhrova a v roce 1601 zakoupil Ratměřice Jan Vostrovec z Královic, majitel vlašimského panství, ke kterému byly připojeny až do roku 1665. V tomto roce si rozdělili rodové majetky mezi sebou příslušníci rodu z Talmberka. Ratměřice připadly Rudolfu z Talmberka.
Do dějin obce se nesmazatelně zapsalo jedno z nejvýznamnějších vojenských střetnutí třicetileté války, které se odehrálo 6. března roku 1645 ve zdejším kraji a do historie vstoupilo pod názvem bitva u Jankova. Ratměřice byly v průběhu bojů a následného pustošení kraje spáleny a zničeny i s kostelem. Celé tři roky zůstaly zcela neobydlené. Tehdejší majitelé panství Talmberkové pak založili ve vsi panský dvůr, ke kterému připojili některé pusté majetky. Rudolf z Talmberka prodal roku 1702 jankovské panství Janu Antonínu Kořenskému z Terešova, který byl v roce 1706 povýšen do hraběcího stavu a dal v Ratměřicích vystavět nový zámek.
