PUSTÝ ZÁMEK je strmý znělcový skalní ostroh (405 m) ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Bývá tak nazývána i zřícenina hradu Fredevald na jeho svahu. Pustý zámek je také přírodní památka od roku 1956
Pustý zámek spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.
Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna, která byla částečně odlámána při stavbě silnice v 19. století. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř.
[ngg src=“galleries“ ids=“409″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]
Hrad Fredevald, představující menší šlechtický hrad, zajišťoval ochranu vzdálenějších partií panství a zájmů kamenické vrchnosti.
Dobu vzniku hradu nelze přesně určit – bývá spojována s dobou panství pánů z Michalovic a kladena bývá do druhé poloviny 14. století. Michalovici vlastnili českokamenické panství od roku 1283, kdy jej spolu s hrady Velešín, Ostrý a Děvín a městy a vesnicemi k nim příslušejícími obdržel od krále Václava II. Jan z Michalovic. První zmínka o Fredevaldě děje se však až roku 1406, kdy je připomínán zdejší purkrabí Zikmund ze Slibovic. Ten však na hradě působil již ve službách jiného rodu – roku 1406 totiž dědictví po Janu Michalci z Michalovic vyženil Hynek Berka z Dubé a na Hohnštejně. V roce 1428 Jindřich Berka z Dubé prodal Fredevald, na němž před tím sídlila jeho manželka Jitka z Házmburka, Zikmundovi z Vartemberka a na Děčíně.
Od 40. let 15.století hrad postupně chátral a pustl, zřejmě tak díky postihům z odvetných akcí lužických měst spojených do svazu tzv. „Šestiměstí“, jednak tou dobou již nad městem Českou Kamenicí patrně stál modernější a pro posádku pohodlnější hrad Kamenice.
[ngg src=“galleries“ ids=“411″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]
O kapele z Pustého zámku
Pustý zámek byl kdysi dávno pevným a hrdým panským sídlem, k němuž kameničtí měšťané vzhlíželi s úctou a bázní. Však dodnes se o zámku a jeho majitelích leccos vypráví – ostatně poslechněte si příhodu, kterou zažil v minulém století jeden chalupník, když šel z Huntířova do Horní Kamenice navštívit syna. Bylo již hodně k večeru a starý muž se ubíral zvolna cestou, kterou za svůj život mnohokrát prošel. Nespěchal, neboť u syna chtěl přenocovat, Když se ale přiblížil k Pustému zámku, uslyšel najednou z trosek vyhrávat kapelu. Zřetelně bylo vidět kapelníka, jak udává takt, největší údiv a úlek však vzbudila u muže mladá urozená dívka ve starodávných šatech, jež tančila v rytmu hudby a na chalupníka přátelsky kynula. Ten ale věděl, co se o zámku vypráví, proto vzal nohy na ramena a upaloval odtud jak nejrychleji mohl. V běhu ještě koutkem oka spatřil, jak kapelník udeřil taktovkou do mohutné borovice, jejíž třísky se rozlétly široko daleko – hudba utichla, líbezný přízrak zmizel. Chalupník již toho dne k synovi nedošel, ale celý udýchaný a vyděšený se vrátil domů. Když pak synovi a své snaše vyprávěl, co se mu přihodilo, byli rádi, že vše tak dobře dopadlo, neboť bylo všedobře známo, že unikl komtesce, která tu kdysi dávno dala za tanec duši a od doby, kdy panské sídlo bylo opuštěno, je vždy jednoho večera v roce probuzena k životu i s kapelou, která jí celou noc hraje k tanci. Každý muž, kterého tóny hudby přivábí na zámek v ten den, je nenávratně ztracen, protože hříšná komteska jej uchvátí do náruče a utančí k smrti.