Přibyslav – náměstí

BECHYŇOVO NÁMĚSTÍ je hlavní náměstí v Přibyslavi. Náměstí je pojmenované po architektu Stanislavovi Bechyně, jehož rodný dům čp. 37 se na tomto náměstí nachází. Havlíčkovou ulicí je rozděleno na západní část s radnicí, školou a mj. též památkově chráněnou sochou svatého Václava – se dvěma andílky u nohou, vrcholně barokní socha odhalena v roce 1743.

Východní část s autobusovým stanovištěm a malým parkem s památníkem obětem světových
válek.

Kámen přátelatsví připomíná počátek partnerství mezi Přibyslaví a nizozemským městem Mook en Middelaar, které započalo roku 1994.

Dům čp. 4, ve vnitřním prostoru náměstí; barokní z 18. století, nejstarší dům na náměstí, v průčelí s pseudogotickou kapličkou svatého Jana Nepomuckého z doby po polovině 19. století

Dům čp. 60 – řadový jednopatrový dům na jižní straně náměstí tvoří hodnotnou architektonickou památku a důležitou urbanistickou komponentu zástavby. Fasáda je zdobena renesanční sgrafitovou výzdobou ve tvaru psaníčka. V přízemí je v omítce proveden sgrafitový portál.

Dům čp. 75

Konkrétně BECHYŇŮV DŮM je objekt, kde se zachoval původní stavební styl 30. let z období první republiky. A má velmi bohatou historii, stojí na místě bývalého měšťanského obchodnického domu. Pochází odtud známá rodina Bechyňových, architektů a badatelů. Například po entomologu Janu Bechyněm pojmenovali v jižní Americe dokonce celou horu,“ dal nahlédnout do historie místostarosta Michael Omes.

Až dosud se v Přibyslavi připomínalo jméno jiného slavného člena rodu Bechyňů. Za zmínku stojí akademik Stanislav Bechyně, který byl průkopníkem železobetonu a architektonických děl na bázi této technologie. Byl kupříkladu prvním návrhářem Nuselského mostu v Praze. Synovec Stanislava Bechyněho Jan se v Přibyslavi narodil v roce 1920. Po maturitě se chtěl věnovat studiu entomologie, místo toho byl ale za 2. světové války totálně nasazen do škrobárny. Jen díky odvaze jejího majitele, který Jana Bechyněho před německými úřady kryl, mohl místo toho pracovat jako asistent entomologického oddělení Národního muzea v Praze. Už v roce 1948, tedy jako osmadvacetiletý začínající vědec, byl pozván na stáž do Mnichova a po únoru se rozhodl, že se do komunistického Československa už nevrátí.

KURFÜRSTŮV DŮM – tento měšťanský dům patřil do staré středověké zástavby města. Čím byli nebo čím se zabývali jeho původní majitelé s určitostí nevíme. Jedna z prvních zmínek o tomto objektu pochází z roku 1654, kdy dům patřil Tomáši Bělskému, řezníkovi.

Název domu je odvozen od Jana Kurfürsta, který dům, o němž se psalo již v polovině 17. století, vlastnil od roku 1901. V budově se za celá staletí vystřídalo poměrně dost majitelů a různých živností – železářství, „nákup a prodej tuků“, výroba umělých květin i povoznictví. V roce 1996 se sem přestěhovala městská knihovna a od léta roku 2005 zde sídlí i městské muzeum a informační centrum.

JAN OTTO (8. listopadu 1841 v Přibyslavi – zemřel: 29. května 1916 v Praze). Dnes jej připomíná reliéf v nádvoří Kurfürstova domu od akademického sochaře R. Podrázského.

Jedná se o nejproslulejšího českého nakladatele a nejslavnějšího rodáka Přibyslavi, jemuž bylo v roce 1912 uděleno čestné občanství města.

Narodil se 8. listopadu 1841 jako nejstarší ze sedmi dětí vojenského ranhojiče. Jeho rodný dům v severovýchodní části Bechyňova náměstí již nestojí, na konci války byl silně poškozen a musel být zbořen.

Nepřekonatelným dílem Oťáka, jak nakladatele široká čtenářská obec hovorově pojmenovala, dosud zůstává sedmadvacetisvazkový Ottův slovník naučný, který vycházel po dvacet let; první díl se na knižním trhu objevil v lednu 1888. Tempo vydávání bylo vysoké, každý rok vyšlo průměrně půldruhého svazku. Jde o jednu z největších encyklopedií světa, obsahuje na 150 000 hesel na téměř 29 000 stranách textu, hesla byla doplněna pěti tisíci ilustracemi.

Pro přípravu slovníku Otto v roce 1885 uzavřel smlouvu s T. G. Masarykem, za necelé dva roky se však s ním rozešel, příčin rozchodu bylo více, jednou z nich byl spor o pravost Rukopisů, který 56 redaktorů encyklopedie rozdělil na dva nesmiřitelné tábory.

od 22. ledna 1888 začal vycházet v sešitové formě Ottův slovník naučný. Celé rozsáhlé dílo má 28 svazků, 28 912 stran a obsahuje 139 418 hesel. Je doplněno 4 888 obrázky a na jeho sestavení tehdy spolupracovalo 1 086 odborníků.

Památky poblíž náměstí

Související obrázky: