Česká Kamenice – reliéf

BEZEJMENNÁ VYHLÍDKA na převislém pískovcovém kameni (původní název Tell-Platte). Původní název vyhlídky nese jméno známé postavy švýcarských bájí, Viléma Tella. Kamenná plošina u Lucernského jezera, na kterou Tell uprchl svým zajatcům z člunu, dodnes nese název Tellsplatte. Od zachovalého zábradlí je pěkný pohled do krajiny, i když z obou stran sevřený zalesněnými pískovcovými masivy. Na […]

Česká Kamenice – sakrální

Poutní kaple NAROZENÍ PANNY MARIE je státní kulturní památka, která je díky své nádherné sochařské a malířské výzdobě jednou z nejkrásnějších památek v širokém okolí. Pozoruhodná, vrcholně barokní centrální stavba, postavená vedle starého městského hřbitova z 1.poloviny 17. století Příchod ke kapli vroubí alej, založená r. 1813. V malém parčíku před vchodem do kaple je památník […]

Česká Kamenice – zajímavosti

AKVADUKT v Horní Kamenici – dosud zachovalé torzo nedokončeného vodního náhonu, kterým měla být přiváděna voda do českokamenické papírny. Pozoruhodná stavba v Horní Kamenici pochází z roku 1872. Textilní továrna s akvaduktem byla postavena Florianem Hübelem Unikátní je akvadukt, který do ní přiváděl vodu Chřibské Kamenice. Ta byla u Dolní Chřibské přehrazena, náhon vedl vodu […]

Česká Kamenice – zámky

Čtyřkřídlý zámek, který na místě starého panského dvora postavil v letech 1541–1543 Jindřich z Vartenberka. Jeho nejstarší částí je velká dvoupatrová budova na západní straně, která byla později několikrát upravována. Větší stavební úpravy byly provedeny na počátku 17. století, kdy rod Kinských  nechal přistavět jižní křídlo. V roce 1792 byla vybudována barokní krytá chodba, která spojila zámek s kostelem. Poslední stavební úpravy v klasicistním […]

Mikulášovice – domy

Městečko a 3 ŽELEZNIČNÍ NÁDRAŽÍ – v roce 1900 měly Mikulášovice celkem 4 samostatná nádražíčka. Jednalo se o Mikulášovice horní s dvojkolejkou, Mikulášovice střed se třemi kolejemi a Mikulášovice dolní, kde bylo kolejí celkem 6 párů a 2 koleje vykládací. Proč byla dvě nádraží v dolních Mikulášovicích? Protože nejdříve dostavěná tzv. „panská“dráha byla v cíli […]

Mikulášovice – hospodářství

TOVÁRNA NA VÝROBU NOŽŮ zde byla založena již v roce 1794 a mezi její nejznámější produkt patří kdysi oblíbený nožík všech malých i velkých kluků „rybička“. V období druhé světové války se staly Mikulášovice součástí Třetí říše a továrna byla částečně přeorientována na výrobu sloužící vojenským účelům. K tradiční výrobě se továrna začala navracet od […]

Mikulášovice – muzeum

Firma Mikov pro to, aby zdůraznila svoji propojenost s historií regionu, otevřela 12. května 2012 přímo ve svém areálu Muzeum nožířské tradice, které postihuje vývoj nožířství v Mikulášovicích. Jsou zde vystaveny historické exponáty nožů, dobové fotografie a historické texty. Zajímavé jsou takzvané ukázkové nože, které sloužily jako prezentace řemeslného umění nožířů. Kromě toho jsou zde […]

Mikulášovice – obec

MIKULÁŠOVICE jsou město v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř 7 km. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před první světovou válkou, kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí Rakousko-Uherska. 1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město. Mikulášovice jsou známé především tradičním textilním a […]

Mikulášovice – rozhledna

U samých hranic s Německem, na žulovém vrchu jménem TANEČNICE, naleznete nejseverněji položenou stejnojmennou rozhlednu v České republice. Rozhledna se nachází ve výšce 597 m.m., kde dle dochovaných údajů stála již ve 30. letech 19. století dřevěná rozhledna, která sloužila k zeměměřičským účelům.  Začátkem 20. století zde byla postavena nová, také dřevěná rozhledna „Okrašlovacím a horským spolkem“, […]

Mikulášovice – sakrální

KOSTEL SV. MIKULÁŠE původní kostel byl postaven v letech 1551–1555, ale dochovala se z něj pouze věž a kaple na východní straně. Současný trojlodní kostel je barokní, 50 metrů dlouhý, 20 metrů široký a 18 metrů vysoký, kostelní věž dosahuje výšky 60 metrů. Převážně pozdně barokní a rokokové zařízení pochází z druhé poloviny 18. století […]