VRATISLAVOVO NÁMĚSTÍ
HORÁCKÉ MUZEUM – již v r. 1555 tu sídlila radnice, což dokládá kámen s letopočtem a pernštejnským znakem umístěným nad vchodem. V průběhu času byl v budově mimo jiné obecní sklad a prodej soli, vrchnostenský výčep vína a kořalky. Pořádaly se zde taneční zábavy a provizorně tu sídlila i školní třída. Horácké muzeum v budově sídlí od r. 1907. Dnes si zde můžete prohlédnout etnografickou expozici, expozici o sklářství a železárenství na Novoměstsku. Děti i dospělé potěší školní třída z 30. let 20. st. a Vírský mlýnek, což je soubor dřevěných figurek poháněný vodním kolem.
Hotel Panský dům s číslem popisným 7 je jeden z nejstarších domů na Vratislavově náměstí. Již od poloviny 17. st. sloužila budova jako hostinec. R. 1801 byl zasažen velkým požárem, který zničil větší část města. Panský dům byl však znovu vystavěn a v jeho prostorách byl provozován zájezdní hostinec „U Zlatého jelena“. Později byl hotel přestavěn a vyzdoben sgrafity Karla Němce. Ten vytvořil nejen sgrafita na průčelí, ale i v interiéru, ve vstupu do vinárny.
Busta T. G. Masaryka autorem je opět novoměstský rodák a sochař Jan Štursa. Byla pořízena k 10. výročí vzniku republiky a stojí před základní školou. Jde o odlitek polopostavy, určené pro výzdobu zasedací síně poslanecké sněmovny. Tomáš Garrigue Masaryk, který navštívil Nové Město na Moravě v letech 1906 a 1928, byl jmenován čestným občanem města v r. 1935.
Kašnu na Vratislavově náměstí zdobí socha majitele novoměstského panství Vratislava z Pernštejna se svitkem významných výsad, které r. 1580 udělil Novému Městu na Moravě. Tuto sochu vytvořil pražský sochař Karel Dvořák na zakázku obce v r. 1871, o rok později byla osazena na kašnu. Nápis na podstavci připomíná autora Karla Dvořáka a restaurování kašny v r. 1902 Janem Štursou.
Pomník padlým vojínům vytvořil sochař Jan Štursa a inspirací mu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. V původní studii, pod názvem Pohřeb v Karpatech, oblékl Štursa vojáky do rakouských uniforem. Tento nápad přepracoval ve 20. letech 20. st. pro pomník obětem první světové války v uniformách legionářů a nazval ho Pomník padlým vojínům. V Novém Městě bylo sousoší odhaleno až po umělcově smrti v r. 1932.
V parku se nachází další kašna s morovým sloupem se sochou svaté Anny a s Pannou Marií. Je to nejstarší sochařská výzdoba na kašně. Postavy ve spodní části sloupu, které podle starších soch nově vytvořil sochař Karel Dvořák, představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandera svatého Šebestiána. Socha svaté Anny byla pro velké poškození nahrazena r. 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.
Raněný – vrcholné protiválečné dílo českého sochařství. Socha vznikla na základě frontových zážitků proslulého novoměstského rodáka Jan Štursy. Bronzová plastika byla odhalena až r. 1965 jako památník obětem II. světové války. Sádrový originál z r. 1921 je vystaven v Horácké galerii. 
Rodný dům Vincence Makovského v r. 1900 narodil umělec Vincenc Makovský. Vincence Makovského všichni známe hlavně jako sochaře. Byl ale i malířem, designérem a profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Je považován za čelního představitele meziválečné avantgardy. Na ojedinělé fasádě s prvky české novorenesance je umístěna pamětní deska s umělcovou bustou, kterou navrhl jeho žák a asistent Miloš Axman. Deska byla odhalena v r. 1985.
Rodný dům č.p. 122 Jana Štursy, který je považován za jednoho ze zakladatelů moderního českého sochařství. Štursův rodný dům je označen pamětní deskou s bustou, která je odlitá podle návrhu akademického sochaře profesora Václava Žaluda. Odhalena byla v r. 1927.
Výzdoba sloupu na domě č.p. 9 je spjat se sochařem Vincencem Makovským. Zde měl jeho otec řeznický krámek. Na řeznické řemeslo odkazuje výzdoba hlavice sloupu v průčelí domu, kterou vytvořil Vincenc Makovský. Reliéf pochází z r. 1922 a znázorňuje řeznické tovaryše při práci.
Dům čp. 97 jedná se o památkově chráněnou renesanční budovu z poloviny 16. století. Ta sloužila nejspíše jako úřední budova. V přízemí domu je zachován tzv. mázhaus. Jedná se o hlavní místnost v přízemí domu, z níž vedly vstupy do jednotlivých místností. Majitelé zde často provozovali obchod či řemeslo. Mázhaus je v domě 97 zaklenutý na středový sloup se znakem zubří hlavy.
Na fasádě domu s č. p. 119 upoutá naši pozornost reliéf nazvaný Salvator mundi, v překladu Spasitel světa. Je to jedno z označení Krista. Reliéf byl zhotoven Janem Štursou r. 1905 k výzdobě průčelí lékárny U Salvatora. Dům č.p. 119 s bohatou historií byl v r. 2014 rekonstruován svými současnými majiteli, rodinou Sokolíčkových.
