SIRNÝ PRAMEN leží nedaleko rozcestí U Jana v lesnatém údolí Hamerského potoka mezi Bouřným, Malým Stohem a Kopřivnicí asi 2,5 km východně od Nové Hutě.
Na pravém břehu potoka je asi 3 m široká okrouhlá tůň s vydatným pramenem železité vody, ve které jsou volně rozptýlené žlutohnědé až rezavě hnědé chuchvalce, o nichž si lidé dlouho mysleli, že jsou tvořené sírou. Teprve v roce 1907 zjistil profesor Hans Molisch z německé univerzity v Praze, že příčinou zvláštního zbarvení jsou vláknité bakterie Leptothrix ochracea, získávající energii oxidací ve vodě rozpuštěného dvojmocného železa na železo trojmocné, které se sráží v jejich gelovém obalu ve formě rezavě zbarveného oxidhydroxidu.
S rozvojem turistiky koncem 19. století se Sirný pramen stal zajímavou atrakcí, ale ve 2. polovině 20. století upadl téměř v zapomnění. Teprve v roce 1999 bylo jeho okolí znovu upraveno a pramen byl zpřístupněn turistům nejdříve dřevěným povalovým chodníčkem a po roce 2007 upravenou stezkou podél potoka.
CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976 na území o rozloze 270 km2 k zajištění ochrany krajiny. Krajina vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a celkový ráz oblasti dokresluje lužická lidová architektura. K přírodovědecky nejhodnotnějším částem Lužických hor patří zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích, vlhké horské a podhorské louky s výskytem vzácných druhů rostlin.
Jihovýchodně od Mařenic se rozprostírá JEZEVČÍ VRCH (665 m.n.m.) na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Národní přírodní rezervace o ploše 80 ha byla vyhlášena roku 1967 ve vrcholové oblasti rozložité znělcové kupy. V rezervaci se nachází zbytky přirozených porostů smíšeného lesa (jilm, buk, jasan, javor, klen, jedle) a bohatý výskyt měsíčnice vytrvalé. Na svazích vrchu se vyskytují suťová pole. Dolní svahy a úpatí vrchu tvoří křídové pískovce náležející k březenskému souvrství.
RAŠELINIŠTĚ MAŘENIČKY vzniklo na nepropustném jílovitém podloží v ploché pramenné sníženině dlouhé okolo 500 m. Rašelina se zde v minulosti také těžila, velký zájem o ni byl zejména za 1. světové války, ale v menší míře se tu dobývala až do 30. let 20. století.
Protože si rašeliniště dodnes uchovalo svou biologickou hodnotu a vyskytuje se v něm řada chráněných druhů rostlin, bylo od roku 2004 vyhlášeno přírodní
památkou. Z velké části je porostlé březovými porosty, v nichž je nevelká loučka s hojným výskytem klikvy bahenní a rosnatky okrouhlolisté, vzácně na ní roste i suchopýr pochvatý.
Přírodní památka U ROZMOKLÉ ŽÁBY se nachází u silnice mezi Mařenicemi a Heřmanicemi v Podještědí. Byla vyhlášena 1. června 2011 na území o rozloze 1,53 ha, přičemž až na nepatrnou část se tato lokalita nachází na katastru obce Mařenice
U silnice do Heřmanic roste chráněná vysoká BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris L.) celkový stav dobrý, několik menších poškození po odpadlých nebo ořezaných větvích. Velmi pěkný strom s vysokým hladkým kmenem.
Stáří stromu více jak 200 let, výška – 18 m, obvod – 205 cm.
