MĚSTSKÁ TRŽNICE – železobetonová budova tržnice s prodejní halou.
Již v roce 1878 otevřely Karlovy Vary jako jedno z prvních měst Rakouska-Uherska městské jatky podle plánů na břehu řeky Ohře v Drahovicích. Roku 1893 byly z důvodu rychlého rozvoje lázeňského města jatky podstatně rozšířeny o dalších osm budov, z nichž některé sloužily rovněž jako tržnice, které zásobovaly lázeňské hotely.
V roce 1903 rozhodla karlovarská městská rada o výstavbě nové moderní tržnice pro prodej masa a dalších potravin, kde by zároveň produkty podléhaly přísné hygienické kontrole. Moderní železobetonový objekt městské tržnice byl vystavěn v letech 1912-1913 podle projektu ředitele stavebního úřadu, karlovarského městského stavitele Franze Drobnyho v obchodní části města. Stavební práce provedla firma Rella & Neffe.
Na počátku devadesátých let 20. století byl památkově chráněný objekt přebudován na moderní samoobslužnou prodejnu. V tržnici je provozován supermarket obchodního řetězce Albert, u tržnice nádraží městské autobusové dopravy. Před budovou Městské tržnice se od roku 2011 konají farmářské trhy. Objekt je chráněn od roku 1981 jako kulturní památka.
NÁRODNÍ DŮM, původního názvu Schützenhaus (Střelecký dům), pro většinu místních hovorově Nároďák, je jednou ze staveb karlovarského zlatého věku. Stojí v městské památkové zóně. Byl postaven v novogotickém slohu s novorenesančními a secesními prvky v letech 1899–1900. V současné době je provozován jako hotel s názvem Grandhotel Ambassador Národní dům. Dům byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958
Nový reprezentativní secesní spolkový dům a hotel si nechal vystavět v letech 1899 – 1901 karlovarský c.k. střelecký sbor podle plánů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera v tehdejší ulici Františka Josefa v severní části Karlových Varů. Stavební práce provedla firma karlovarského stavitele Emanuela Grimma pod stavebním dozorem ředitele karlovarského městského stavebního úřadu Ing. Eduarda Oerta. Slavnostní otevření nové budovy Grandhotelu Střelecký dům a zahájení provozu proběhlo dne 23. února 1901.
V hotelové budově sídlilo rovněž spolkové středisko s kavárnou, čtyřmi restauracemi se 400 místy, muzeem střeleckého sboru, barem se stovkou míst a moderním sálem pro koncerty, divadelní představení a plesy s kapacitou 900 míst. Vzniklo zde světoznámé varieté Orfeum. V průběhu sedmdesáti let provozu se v sále vystřídaly stovky artistů, tanečníků, zpěváků, ale i krotitelů a klaunů. Na pódiu varieté se často objevovala rovněž cvičená zvířata, psi, papoušci, holubi, ale také medvědi, paviáni a dokonce slon.
Po nevydařené privatizaci na počátku devadesátých let 20. století byl Národní dům uzavřen a postupně chátral. Po dlouhých letech tahanic a soudních sporů bylo v posledních letech přistoupeno k potřebné celkové rekonstrukci zchátralého objektu. Od 1. května 2015 nově otevřen Grandhotel Ambassador – Národní dům.
Velkoplošné barevné fresky zdobí tři stěny budovy. Zobrazují významné události z historie karlovarského střeleckého spolku. Nejstarší freska se nachází ve spodní části Jugoslávské ulice v místech bývalé stylové restaurace Hungaria. Dlouhá freska v této ulici představuje slavnostní pochod kapely ostrostřelců. V ulici T.G. Masaryka se nacházejí fresky po stranách hlavního vchodu do varieté. Fresky představují historického předávaní cen vítězům střeleckého turnaje, uspořádaného v roce 1732 císařem Karlem VI., jenž se v Karlových Varech v té době léčil. Freska v Zeyerově ulici zobrazuje událost z roku 1810, kdy do lázní přijela Marie Ludovika, manželka císaře Františka I
¨
Třípatrová a čtyřkřídlá budova OKRESNÍHO SOUDU s vnitřním nádvořím z roku 1907 je ukázkou neorenesance, kterou architekt Förster koncipoval v duchu saské renesance, ornamenty či nástěnnými malbami se symboly soudnictví. Představuje hodnotnou architekturu počátku 20. století z hlediska funkčnosti, neboť budova byla postavena jako vězení. Celý areál soudu, jehož součástí je i zvlášť stojící vězeňský dvůr s vysokou zdí, je proto od roku 2002 chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Projekt stavby vyhotovil stavební rada Emil von Förster z Vídně v roce 1905.
DŮM ELEFANT, někdy nazýván též Zlatý elefant, původního názvu Goldener Elephant, stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v městské památkové zóně na Staré louce. V 19. století zde byla umístěna zlatá plastika slona, jež je hlavním poznávacím znakem domu. Současný dům byl postaven ve stylu secese v letech 1913–1914 dle architekta J. Vietha
Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 22. května 1991
Na kávu sem chodila císařovna Sisi i legendární herec Vlastimil Brodský: Café Elefant v Karlových Varech funguje již dvě staletí. Kavárna Elefant je nejen nejstarší kavárnou v Karlových Varech, už v minulosti byla i oblíbeným karlovarským podnikem, v němž scházeli mnozí významní lázeňští hosté. Rádi sem chodili třeba spisovatelé František Palacký, František Rieger nebo Karel Havlíček Borovský, kavárnu navštívil během svého pobytu v Karlových Varech i J. W. Goethe nebo dokonce rakouská císařovna Sisi. Zde ale výčet slavných návštěvníků nekončí, zavítal sem třeba i malíř Alfons Mucha, skladatel Ludwig van Beethoven nebo operní pěvkyně Ema Destinnová.
Barokní dům U TŘÍ MOUŘENÍNŮ byl vystavěn v roce 1760 na Tržišti v historickém centru města. V roce 1759 vypukl v domě U tří mouřenínů velký požár, který následně zničil na 224 domů včetně Zámecké věže a bývalé karlovarské radnice. Roku 1910 byl dům secesně přestavěn podle návrhu proslulého vídeňského architekta profesora Johanna Friedricha Ohmanna.
Průčelí má zalamovaný vstupní portál, po stranách s reliéfními postavami dvou mouřenínů a pamětními deskami Goethova pobytu v Karlových Varech.
V letech 1806 – 1820 byl v domě při svých pobytech v lázních celkem devětkrát ubytován slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe. Nad vstupními dveřmi domu je vyryt historický pamětní nápis „Těmito dveřmi vcházel Goethe“ a na průčelí domu osazena pamětní deska, připomínající Goethovy pobyty.
Byl prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 3. května 1958
Karlovy Vary jsou hlavní ŽELEZNIČNÍ STANICÍ. Nachází se na rozmezí místních částí Rybáře a Bohatice.
Stanice leží na významné dvoukolejné elektrizované celostátní dráze Chomutov–Cheb. Dříve neslo název „Karlovy Vary horní nádraží“ (to se dosud odráží v názvu zastávky MHD) – v protikladu s dolním nádražím.
V roce 1945 byla obě velká karlovarská nádraží cílem spojeneckého bombardování. Původní budova byla za 2. světové války zničena při bombardování spojeneckými vojsky. Ještě v roce 1945 započalo budování náhradní (provizorní) budovy za pomoci dobrovolníků. Provizorní budova zůstala po mírných stavebních úpravách do doby, kdy započala modernizace v roce 2015.
Dne 19. září 2015 započala demolice staré výpravní haly a modernizace železniční stanice. Na tomto místě vyrostla nová prosklená výpravní hala. S touto stavbou vznikl také nový malý dopravní terminál v přednádraží.