Uprostřed města poblíž hlavní silnice stojí barokní KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE, který na místě staršího dřevěného kostelíka postavil v letech 1715–1718 Petr Pavel Columbani. Jednolodní obdélná stavba s polokruhově ukončeným presbytářem a s postranními prostorami sakristie a oratoře má na východní straně hranolovou věž, upravenou v roce 1754. V západním průčelí s trojúhelníkovým štítem je zdobený vstupní portál se znakem Kinských. Loď je sklenutá valenou klenbou s lunetami a v presbytáři je křížová klenba s paprsčitým závěrem. Uvnitř je křížově podklenutá dvoupatrová kruchta. V roce 1928 byl celý kostel restaurován.
K severní straně kostela přiléhá bývalý hřbitov, přístupný klasicistní pilířovou branou s kamennými vázami z počátku 19. století. Podél hřbitovní zdi stojí bohatě členěné rokokové a klasicistní kamenné náhrobky z 2. poloviny 18. a 1. poloviny 19. století, z nichž některé pochází z dílny významných sochařů Emanuela a Josefa Maxe ze Sloupu. Kolem roku 1900 byl o kousek dál založen nový hřbitov, na němž jsou rovněž zajímavé náhrobky sklářských rodin. Vnitřní zařízení je většinou rokokové. Kostel byl r.1928 celý zrestaurován.
O původu kříže se ve starých vlastivědách uvádí toto: V roce 1630, když byl vlastníkem zdejšího statku č.p.40 Christian Helzel, vyvážel jeho čeledín jednoho dne se dvěma voly hnůj ze dvora na pole. S předposledním nákladem jel už poměrně pozdě večer, a když se vrátil s prázdným vozem, začala silná bouřka. Vůz byl naložen ještě naposledy a pán čeledínovi řekl, že se tento náklad ještě musí odvézt. Tenkrát se totiž mezi sedláky věřilo, že zůstane-li naložený náklad hnoje stát přes noc ve dvoře, přinese to do dvora neštěstí. Čeledín ale odmítl v bouřce jet a tak jel sedlák sám. Voli se ale při jízdě bouřkou splašili, zpřetrhali provazy a jen se zbytky nákladu se vrátili zpět na dvůr. Sedláka potom našli ležet mrtvého na cestě a na jeho památku nechali na tom místě postavit kamenný kříž. Mnohem později – v nedělním odpoledni 4. srpna 1775 tudy vedla domkářka Theresia Hankeová krávy na pastvu. Při návratu domů potkala dva muže, kteří šli od České Lípy, a přidala se k nim. Když se ale přiblížili k místu, kde stál kamenný kříž, začala bouřka a Theresii Hankeovou zasáhl blesk. Domkářka byla na místě mrtvá, zatímco oba muži byli jen trochu omráčeni, takže mohli oznámit, co se zde stalo. V roce 2002 ležel přeražený kříž u silnice. V roce 2003 byl zrestaurován, ale v roce 2006 byl přelomen a poražen autem. Byl znovu opraven.
KOSTEL SV. VAVŘINCE z let 1780–82 postavil děčínský stavitel Václav Kosch v barokním slohu v místech, kde stávala starší dřevěná stavba. Dekorační fresky jsou také barokní, hlavní oltář se zobrazením umučení sv. Vavřince rokokový, dva boční oltáře klasicistní. Kostel obklopuje nevelký hřbitov.
Kostel sv. Vavřince, postavený v letech 1780-82 děčínským stavitelem Václavem Koschem na místě starší dřevěné stavby. Prostý jednolodní kostel se segmentově zakončeným presbytářem a čtvercovou sakristií má na jižní straně průčelí s hranolovou věží, krytou cibulovou bání. Ve štítu nad vstupním portálem je nika se sochou sv. Vavřince. Vnitřek kostela byl vyzdoben pozdně barokními freskami. Rokokový hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Vavřince pochází z konce 18. století a dva klasicistní boční oltáře jsou z doby kolem roku 1800. Kostel je obklopen hřbitovem, přístupným jednoduchou branou s klasicistními vázami na hranolových pilířích.
Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi z druhé poloviny 18. století stála původně na konci vsi u domu čp. 7, odkud byla přemístěna ke kostelu sv. Vavřince. Statue byla opravována roku 1989 ak. sochařem Petrem Roztočilem.
a další památky
