Objekt bývalého KINA SVĚT byl postaven ve 30. letech minulého století. Sloužil jako letní divadelní scéna Drážďanské opery. V roce 1946 byl objekt znárodněn dosavadním vlastníkům Paul Hacken a Josef Bitterlich. Bohužel se nedohledala původní dokumentace k objektu, kde by mohl být zmíněn architekt domu. V průběhu let se objekt rekonstruoval nebo přizpůsoboval novým technickým potřebám jak z hlediska vytápění, tak z hlediska komfortu návštěvníků. K razantnější rekonstrukci domu se mělo přistoupit až v roce 1982, kdy se měla rekonstruovat divadelní technika, provozní zázemí pod jevištěm, ale především mělo dojít k úpravě jak celého hlediště zbouráním předního balkonu s typickými sádrovými profilacemi a sklonu podlahy.
Tylova dům čp. 8 byl postaven roku 1771 a jeho hlavní průčelí bylo orientováno sever – jih do komunikace. Socha Krista byla umístěna do zahrady domu roku 1860. Jejím donátorem se stal Eduard Holfeld.
SOCHU ARCHANDĚLA MICHAELA nechal v roce 1803 zhotovit u svého domu jiříkovský barvíř Franz Müller, a to sochařem Johannem Mezdřickým, který jinak v tomto regionu nepůsobil. Kromě základního klasicistního pojetí lze spatřovat i pozdně barokní vliv. Památkově chráněno od 19. června 2019.
Dřevěný a zděný jednoposchoďový dům, který se ničím neliší od ostatních v Jiříkově. Snad jenom tím, že na zahradě stojí barokní socha archanděla Michala. Nás však upoutá domovní znamení, které shlédneme ve špici štítu. O něm se vypráví:
V domě č.p. 469 žil v prvním poschodí muž. V šerém přítmí pokoje pěstoval hady. Říkalo se muž s hady. Dole byl krám, skladiště a místnost pro nájemce obchodu. Krám si zpravidla pronajímaly ženy. Muž z prvního poschodí, muž s hady, jim činil záhy různé nabídky. Byl-li odmítnut, nájemkyně obchodu zemřely do rána tajemnou smrtí.
Jedna žena také odmítla nabídku. Dokonce i k sňatku. Dlouho do noci přemýšlela v přízemní místnosti vedle krámu o svém počínání a nemohla usnout. Svítila do pozdní noci. Najednou spatřila, že shůry od strop lezou do místnosti hadi. Ulekla se, ale brzy pochopila, proč její předchůdkyně zmíraly tak tajemně. Utíkala pro velebného pána. Ten přišel a hodil do místnosti mezi hady nějaký medajlonek.
Hadi se polekali a vrátili se zpět, odkud byli vyslání. Ráno našli lidé muže s hady mrtvého. Byl uštípán vlastními hady. Proto dnes je ve špici štítu dřevěný had ve svislé poloze hlavou dolů.
