JEDLOVÁ je rekreační horská osada na severních svazích hory Jedlová pod dolním okrajem lesa, v nadmořské výšce 535–600 metrů, část obce Jiřetín pod Jedlovou.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. Vrchnost na přelomu 17. a 18. století rozprodávala méně hodnotnou, vesměs lesní půdu, čímž na jedné straně pomáhala poddaným, na druhé straně zvyšovala své zisky. Na území Jedlové měla půda podle údajů tereziánského katastru nejnižší bonitu, hodnocenou 8. třídou, což znamenalo, že sklizeň tvořila pouze 2,5násobek výsevku. Toto stanovily již před rokem 1756 s pečlivostí a přesností císařské komise. Takto vznikla ve výběžku českokamenického panství i pasekářská vesnička Jedlová. Již v roce 1731 tu byla hájovna, zvaná Tollensteiner Jägerhaus, k 21. srpnu 1735 je zapsán první křest dítěte, jehož otcem byl Johann Georg Kny, hajný na Jedlové.
JEDLOVÁ HORA svou nadmořskou výškou 774 m patří mezi nejvyšší vrcholy okresu Děčín zároveň je i třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor. 
Přes vrchol vede důležité evropské rozvodí – voda ze severního svahu odtéká do Baltického moře, zatímco z jižního svahu do Severního moře. Hora je pozoruhodná i z geologického hlediska tím, že na severním úbočí probíhá zlomová čára zvaná Lužická porucha. Jedná se o mohutnou znělcovou kupu.
Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen jedlemi prostoupenými smrky, dnes zde převažují smrky a na vrcholu též buky. Lesní porost velmi poškodily imise v 70. a 80. letech 20. století. Dnes už zde jedle nerostou.
Jedním z nejslavnějších návštěvníků hory byl císař Josef II., který stanul na vrcholu během své inspekční cesty v roce 1779. Vyhledávaným cílem turistů se však Jedlová stává ve druhé polovině 19. století. V této době byla nazývána „Rigi severních Čech„, protože svými rozhledy připomínala horu Rigi ve švýcarských Alpách
V roce 1890 byla zahájena stavba 23 m vysoké kamenné ROZHLEDNY. Jednání o stavbě začala již 17. března 1889 v Krásné Lípě, kdy majitel pozemku kníže Kinský povolil stavbu na vrcholu Jedlové. Stavbu, kterou projektoval varnsdorfský stavitel Stoy, zadala zmíněná jiřetínská pobočka. Jako zdivo stavebníci použili především místní znělec.
Rozhledna byla slavnostně otevřena 14. září 1891. Bývala na ní lucerna, jejíž světlo v noci sloužilo jako maják pro celé okolí. Rozhledna byla v provozu do roku 1953, kdy byla pro chatrný stav uzavřena. O její obnovu se od roku 1988 snažila Tělovýchovná jednota Slovan Varnsdorf za podpory obce Jiřetín pod Jedlovou. Ministerstvo kultury ČR rozhlednu kulturní památkou a dne 3. července 1993 byla zrekonstruovaná rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost.
Kromě rozhledny je na vrcholu výletní restaurace. Hostinec nechal postavit současně s otevřením rozhledny majitel panství kníže Ferdinand Kinský a v provozu byl do roku 1943, kdy byl v důsledku válečných událostí uzavřen. Poprvé byla restaurace znovu zkušebně otevřena na Silvestra roku 1993 a od 18. srpna 1995 je po kolaudaci otevřena trvale.
Před hostincem se nachází památník německého básníka Friedricha Schillera (1759–1805). Kolem pomníku bylo umístěno 19 balvanů z různých hornin charakteristických pro Šluknovskou pahorkatinu a Lužické hory. Dopraveny sem byly z devatenácti měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o vybudování pomníku zasloužily. 
Pomník byl postaven v roce 1905 Horským spolkem pro nejsevernější Čechy u příležitosti slavností ke stému výročí úmrtí básníka. Tehdy se v novinách psalo, že pomník má připomínat Schillerovu návštěvu Jedlové. Na Jedlové však nikdy nebyl a pravděpodobně ani nevěděl, že existuje. Oslava slavných lidí takovým způsobem tehdy byla obvyklá. U příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září 1996 byl pomník Friedricha Schillera opraven.
V říjnu 1981 byl vedle rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v červenci 1997 byla na okraji vrcholové plošiny postavena 49 metrů vysoká ocelová konstrukce radiokomunikačního stožáru.
Trampskou osadu RANCH 7 D založil v roce 1966 řeholník, člen dominikánské řádu František Fišer (1926–1983), který zde v ústraní žil. Od roku 1968 zde pracoval na svém podílu ekumenického překladu Bible do současné češtiny. Souborného vydání v roce 1985, kdy církve vzešlé z reformace její texty přijaly jako bohoslužebné čtení a církev katolická je doporučila slovy kardinála Tomáška, se však nedožil. Jeho největší vklad spočíval v překladu starozákonních žalmů.
LOM POD JEDLOVOU – spodní část Jedlové je z křídových pískovců, které byly dříve lámány jako stavební kámen. Rozsáhlý pískovcový lom na jižním svahu hory byl zakreslen již na lesní mapě z roku 1860 a kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával na sto dělníků. Ze zdejšího kvalitního pískovce byla vytesána většina kamenných schodů a ozdobných ostění dveří i oken starších domů v okolí Jiřetína a údajně se vyvážel i do sousedního Saska. Ve 30. letech 20. století se zde již kámen nelámal a opuštěný lom zvolna zarůstal lesem. Ve skalní stěně poblíž jednoho ze vstupů do lomu je dodnes patrný portrét děvčátka, který zde zřejmě vytesal některý z kameníků. Proč byl portrét vytesán, není známo.
Výška lomové stěny dosahuje až 6,5 metrů, výška odvalu v předpolí lomu dosahuje až 12 metrů.
