HUSŮV SBOR A KOLUMBÁRIUM z 20. let 20. století, nejmladší církevní stavby ve městě. Svým architektonickým řešením však přesahuje místní i regionální význam. Církev československá husitská vznikla po roce 1918. V Německém Brodě se první bohoslužba konala roku 1920 v klášterním kostele sv. Rodiny. Prvním katechetou se stal František Oliva, po něm zastával tuto funkci Pavel Sochr. Pozemek získala husitská církev v první polovině 20. let 20. století koupí domu a zahrady brodského primáře MUDr. Františka Zahradnického. Budovu sboru vystavěl brodský stavitel Ing. arch. Prokop Šupich podle plánů Ing. Františka Lišky. Základní kámen byl položen v červnu 1926 a již v témže roce se zde konala první bohoslužba. Stavba byla dokončena v září 1927. Jedná se o ukázku kvalitní moderní sakrální architektury 20. století. Do modlitebny se vstupuje z horní části budovy, v přízemních prostorách býval sál, kde ochotnický kroužek husitské církve hrál divadelní představení. Hlavní průčelí je obráceno k jihu, dnes se zde vstupuje do kolumbária v přízemí. V budově Husova sboru se konají bohoslužby i příležitostné kulturní akce.
[ngg src=“galleries“ ids=“927″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]ŠTÁFLOVA CHALUPA středověká venkovská chalupa byla postavena v 16. stol. (tedy její nejstarší část). Je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu. R. 1999 prošla celkovou rekonstrukcí, při které byla objevena dymná jizba s horním větracím otvorem. Od r. 2002 je v chalupě v provozu antikvariát.
Pozdně středověká chalupa venkovského typu, která patří k nejstarším dochovaným objektům těchto tradičních staveb, dnes č.p.2015, stojí asi 200m nad horním koncem náměstí, přes silnic naproti okresnímu soudu Havlíčkův Brod. Nejstarší část stavení pochází z 16.století a v roce 1999 prošlo celkovou rekonstrukcí. Od 4.2.2002 je zde antikvariát s pravidelnou otevírací dobou. Objekt je tedy běžně přístupný veřejnosti a pořádají se v něm i různé výstavy a akce. Jádro stavení je roubené, objevena v něm byla dymná jizba s větracím otvorem pro kouř. K vidění je zde i tzv.černá kuchyně nebo zachovalý povalový strop.
[ngg src=“galleries“ ids=“928″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]KLÁŠTER A KLÁŠTERNÍ KOSTEL SV. RODINY – jeho výstavba spadá do období po třicetileté válce a pojí se s násilnou rekatolizací původně protestantského města, poničeného válkou a živelnými pohromami. Řád bosých augustiniánů, původem z Říma, přišel do českých zemí v 17. století. Tehdejší Německý Brod se stal jeho třetím sídlem u nás. Zchudlé město se dlouho žebravému řádu bránilo, teprve v roce 1674 s ním uzavřelo smlouvu a povolilo, aby se usadil na horním předměstí za městskými hradbami. Budovy kláštera, kostel a kaple Božího hrobu jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka.
Poblíž současného areálu si původně roku 1674 postavili řeholníci provizorní kapli a řeholní dům, které jim sloužily do roku 1705. V letech 1679 – 1733 vznikl nový barokní kostel zasvěcený sv. Rodině a jednopatrová klášterní budova. Na stavbě se podílelo několik stavitelů – východní část s presbytářem postavil Gian Batista a západní část vystavěl Daniel Měnický z Chrudimě, průčelí kostela je ze začátku 18. století – dle návrhu řádového bratra Filipa à Sancto Hermanno, jenž je také autorem soch svaté Rodiny.
[ngg src=“galleries“ ids=“929″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Na severní straně kostela byla roku 1725 přistavěna kaple Božího hrobu kameníkem Juliem Bauerem podle plánu pražského stavitele A. V. Spannbruckera. Kaple byla postavena za finanční pomoci hraběnky Anny Terezie z Pöttingenu (Pöttingu) rozené Michnové z Vacínova, která za podpory manžela Adama Felixe hraběte z Pöttingenu darovala v roce 1724 konventu 10.000 fl. Důvodem byla pravděpodobně smrt jejich jediného syna Eustacha. Augustiniáni za tuto částku vykoupili od města pozemek a zajistili stavební práce. Dne 8. prosince 1725, na svátek Početí Panny Marie, kapli vysvětil žďárský opat Václav Vejmluva. Zakládací listina byla uschována do čtvercové cínové schránky a uložena doprostřed pod oltář pod kamennou podlahu kaple.
Podoba kaple vychází z kaple stojící uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Vcházelo se do ní z vnitřních prostor kostela. Vstup lemovaly vysoké polychromované dřevěné sochy zpodobňující sedm pašijových zázraků Ježíše vyřezané v Praze. Do kaple se vchází z kostela oltářem Pět ran Kristových. Kostel byl opravován roku 1731, 1760, roku 1888 byla snesena věž v průčelí kostela a nahrazena menší věží nad jeho štítem. V 2. polovině 20. stol. byl kostel naposledy postupně restaurován.
[ngg src=“galleries“ ids=“930″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]Ke klášteru patřila velká zahrada, dnes zde nalezneme parkovou úpravu a na místě původní zahrady budovu školy. Klášter sloužil více než dvaceti řeholníkům a po roce 1815 sem bylo přeloženo gymnázium z Hustiřanského domu (dnes budova pivovaru). Po zrušení řádu Josefem II. Nahradili augustiniány ve výuce premonstráti ze Želiva a roku 1885 přešlo gymnázium pod státní správu. Dnes budova bývalého kláštera slouží úředním účelům.
[ngg src=“galleries“ ids=“931″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]
KOSTEL SV. TROJICE A KAPLE SV. KŘÍŽE obě stavby spadají do období rekatolizace a obě jsou v barokním slohu. I když nebyly postaveny současně, byly komponovány jako jeden celek. Kostel vznikl v letech 1719 až 1720 zásluhou děkana Jana Křtitele Seidla. Současně byl u něho zřízen hřbitov a řada Božích muk, směřujících jako Křížová cesta na vrch Kalvárie se třemi vztyčenými kříži. Do dnešní doby se z nich zachovalo pouze jedno zastavení. Kostel však byl dokončen až v roce 1734. Kupole byla v první polovině 18. století vyzdobena figurální freskou, která představuje Nejsvětější trojici v oblacích a boje archanděla Michaela s ďáblem od uznávaného barokního malíře Ignáce Pěšiny z Čechorodu. Ke stavbě poutního kostela se váže pověst o třech tulipánech. Na svátek sv. Trojice před 8. červnem 1721 prý vykvetl v děkanské zahradě trojkvětý tulipán, což dokládal i nápis na obraze se třemi tulipány na jednom stonku, umístěný v tomto kostele. Do dnešní doby se však nedochoval. Poutní kostel sv. Trojice nahradil původní hranolovou kapli ze 17. století. Kvůli špatné statice na nestabilním svahu byly původně přestaveny k šestibokému kostelu další dvě kaple, aby zabránily rozestupování zdí a klenby kostela. Dalších oprav ze stejných důvodů se kostel dočkal v 19. a 20. století. V první polovině 19. století pak byly opraveny terasy a schodiště vedoucí ke kostelu a provedena i okolní parková úprava.
Pod kostelem stojí architektonicky zajímavá trojboká kaple sv. Kříže, která je ojedinělou stavbou nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Stojí na místě, kde dle jiné pověsti vyrostli tulipán se třemi květy u zázračné studánky se třemi prameny. Její voda uzdravila slepou mlynářku z nedalekého mlýna a místo se brzy stalo vyhlášeným poutním místem se „zázračnou vodou“, kam mířily řady poutníků a dál pokračovaly křížovou cestou na Kalvárii. Studánka byla roku 1716 ohrazena a později, roku 1761, nad ní byla vztyčena kaplička. Časem léčivý pramen zmizel a zůstala jen studna s „dobrou“ vodou.
[ngg src=“galleries“ ids=“932″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]