HRBOLEC (Piklštejn) je čedičová skála a stojí u lesní cesty do Chřibské. Na vrcholu je kolmo postaven jeden kámen (viklan) připomínající chocholu dragouna. Viklan zde zůstal přirozeně – okolní skála se rozpadla a středový kámen zůstal zachován. Dnes je již skála zcela zarostlá lesem, ale dříve svým nápadným tvarem upoutávala pozornost a byla označována jako Strážce Českého Švýcarska.
Na vrcholu skály byla v roce 1894 upravena vyhlídka se zábradlím, která však dnes již neexistuje a vrcholek asi 15 m vysoké skály je dostupný pouze lezecky. V roce 1639 údajně tábořili východně od skály Švédové, po nichž tu zůstaly tzv. Švédské šance.
Skála Hrbolec leží poblíž styku dvou geologických celků – sedimentárních (usazených) hornin svrchní křídy tvořících Labské pískovce a podloží Lužických hor a lužického žulového masivu, jehož se dotýká katastr Dolní Chřibské v místě zvaném Na sedle. Mezi těmito celky probíhá zlomová (tektonická) linie zvaná Lužická porucha.
MRTVÝCH“: Čedičový výlev 1 km na severovýchod od sklárny v Horní Chřibské je význačný prudkými stěnami svahujícími se k domům. Název pochází údajně od nehody dětí, které se zde při sáňkování zabily. Na velmi prudkém suťovitém svahu roste zbytek suťového lesa s charakteristickými druhy pro tyto stanoviště včetně kapradiny osladiče.
Vrchol kopce byl údajně zpřístupněn již kolem roku 1840 schody se zábradlím, které krásnolipský Horský spolek pro nejsevernější Čechy v roce 1886 opravil a nově vystavěl nevelký přístřešek. V té době ještě na vrcholu stály také dva opracované kameny, pocházející údajně z doby rakouské triangulace. Po roce 1945 byl ale přístřešek na vrcholu zničen a vyhlídka nebyla udržována. Teprve v roce 1998 byla na skále umístěna lavička a nedlouho poté bylo obnoveno i železné zábradlí. Z vrcholu kopce býval pěkný výhled do širokého okolí, ale v současné době jej pozvolna zakrývají stromy.
Podle pověstí měla být kdysi Spravedlnost místem výkonu hrdelního práva města, ve zdejších skalách sídlí strašidelný duch zvaný Rohál, nemecký Hörndl.
