JOSEF BENEŠ se narodil v Batelově 11. ledna 1795. Od pěti let byl otcem vyučován hře na housle. Jeho hudební nadání bylo značné. Když mu ještě nebylo osm let, kolovala v obci zvěst o jeho vynikající hře na housle. Jako jedenáctiletý na sebe v roce 1806 upozornil znamenitou hrou majitele batelovského panství Filipa Benitia hr. Sweerts – Šporka. Na jeho popud v l. 1807–1812 navštěvoval jihlavské gymnázium. Po studiích byl krátce učitelským pomocníkem. Učitelské povolání se mu nelíbilo a záhy odešel do Vídně, kde studoval hru na housle u vynikajícího člena kvarteta Schlesingra. V roce 1815 vstoupil do operního souboru barona Zinniqua. V roce 1821 hrál Beneš v Lublani na kongresu státníků svolaného kancléřem Metternichem. Po návratu do Vídně roku 1822 byl již vyhlášeným hudebníkem. Tehdy se v proboštském kostele ve Vídeňském Novém Městě 9. dubna 1823 oženil s 18letou Friderikou Progrovou, dcerou zámožného advokáta Arnošta Progra a jeho manželky Vincencie, roz. Maškové. Brzy po sňatku byl povolán do Lublaně, kde zastával místo ředitele orchestru tamní filharmonie. S manželkou, vynikající pianistkou, měl tři dcery. Koncem roku 1828 se vrátil k trvalému pobytu do Vídně. Od roku 1832 až do své smrti byl členem císařské dvorní kapely. V roce 1840 koncertoval v Jihlavě a v Brně. Rok před smrtí se podruhé oženil. Zemřel v hodnosti ředitele orchestru c. k. dvorního divadla ve Vídni 11. února 1873 ve věku 78 let. V českých zemích byl v době svého úmrtí již zapomenut. Jeho smrti věnovaly kratičkou pozornost pouze Hudební listy. Josef Beneš byl ve své době úspěšným skladatelem. Jeho skladby byly velmi oblíbené, neboť plně vyhovovaly vkusu a zájmu tehdejších posluchačů. Za svého takřka celoživotního vídeňského pobytu splynul s vídeňský prostředím. Jeho národní cítění bylo slabé, nebo neexistovalo vůbec. To bylo nejspíše hlavním důvodem k opomíjení jeho díla u nás. Nic to však nemění na významu tohoto batelovského rodáka.
