KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA je barokní sakrální stavbou stojící na místě původního dřevěného kostela. Jednolodní barokní kostel byl postaven v letech 1733-48 stavitelem Petrem Antonínem Versou. Interiér kostela je vyzdoben hodnotnými freskami se sv. Václavem. Do nik v hlavním severozápadním průčelí byly roku 1880 umístěny sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého od sochaře H. Čapka.
Přímo před závěrem kostela stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince, sv. Barbory (kvalitní barokní sochu zhotovil Bartoloměj Eder) a sv. Floriána, které pocházejí z 18. a 19. století.
KOSTEL CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ, zvaný Mírový je původně luterský secesní kostel z počátku 20. století. Nyní sloužící potřebám náboženské obce Církve československé husitské (v minulosti sloužil též českobratrským evangelíkům a baptistům).
Kostel byl vystavěn roku 1905 pro potřeby německého luterského sboru. Stavbu provedl lovosický stavební podnik, jehož vlastníky byli Wenzel Gruss a Karel Seemann, podle plánů lipského architekta Paula Langeho. Po druhé světové válce a zrušení Německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku kostel připadl Církvi československé. V roce 2012 byla stavba prohlášena kulturní památkou.
Kaplička SVATÉHO SRDCE JEŽÍŠOVA je stavba obdélného půdorysu zhotovena markraběnkou z Badenu někdy v letech 1702 nebo 1705. V roce 1707 byla vysvěcena jako „Kaplička Bratrství“. Poli od kaple směrem na Lukavec se říkávalo „Šibeniční pole“, šibenice i lovosická katovna stály poblíž dnešní Lukavecké ulice. Před popravou bývala u kapličky odsouzenému poskytnuta poslední útěcha.
Tato kaple je státem chráněná památka, zděná, stará přes 290 let a je třetí nejstarší stavbou v Lovosicích. Na přelomu let 1999-2000 byla kaple částečně renovována.
KAPLIČKA P. MARIE EINSIEDELNSKÉ byla postavena ke cti rakouského polního maršála generála Radicattiho, který padl v bitvě u Lovosic 30.9.1756. Kapli nechala postavit vdova po Radicattim.
Bitva u Lovosic byla první bitvou Sedmileté války. Bojovalo zde 33 000 Rakušanů pod velením polního maršála Browna proti 28 000 Prusů, jimž velel pruský král Fridrich II. Padlo a bylo raněno 2273 Rakušanů a 2606 Prusů.“ U kapličky stojí stará lípa, která byla patrně zasazena hned po postavení kaple. Vzácný dřevěný oltář s Madonou byl po rekonstrukci zapůjčen do kostela sv. Václava v Lovosicích. R. 1994 byla provedena další rekonstrukce kaple
Panna Marie Einsiedelnská (nesprávně Einsiedelská) je černá socha Panny Marie s Ježíškem v kapli Panny Marie v benediktinském opatství ve švýcarském Einsiedelnu. Tuto sochu vlastnil původně poustevník sv. Meinrad. Po jeho násilné smrti r. 861 byl na místě, kde žil, založen klášter (Einsiedeln znamená poustevna) a socha byla umístěna do zdejší kaple a udála se kolem ní řada zázraků. Kaple se od r. 1000 stala oblíbeným poutním místem.
Za kaplí je HROB PADLÝCH VOJÁKŮ. Zchátrala kaple byla v l. 1989-92 a 1994 opravena vč. vzácného dřevěného oltáře.
POMNÍK JOSEFA II. připomíná návštěvu císaře Josefa II. v roce 1766.
Areál HŘBITOVA je vymezen ohradní zdí v původní podobě. Součástí komunálního hřbitova jsou i pozůstatky židovského. Novorománská židovská obřadní síň prošla přestavbou a dnes slouží potřebám komunálního hřbitova. Řada starých hrobů již byla odstraněna.