Rynoltice – obec

Obec RYNOLTICE leží mezi Ještědským hřbetem a Lužickými horami v nadmořské výšce 318 m. Leží na trase mezinárodní silnice I. třídy č. 13 (E 442), která prochází středem obce Rynoltice a vedle části Jítrava.

Součástí obce jsou také osady Nová Starost, Polesí, Černá Louže a Jítrava, s nimiž měla k 1. lednu 2018 celkem 765 obyvatel. Je vstupní branou do Lužických hor a Rynoltice jsou součástí Euroregionu NISA a Svazku obcí Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko.

Obec a její blízké okolí je vyhlášenou rekreační oblastí.

Ves byla pravděpodobně založena německými osadníky při kolonizaci zdejší krajiny ve 13. století, ale písemně se poprvé připomíná až roku 1369, kdy už v ní byl farní kostel. Ve starých pramenech je nazývána Raynoldshain, Reinoldshein nebo Reinoldi Villa a pojmenována byla zřejmě podle lokátora Reinholda. V pozdějších dobách se ustálilo německé jméno Ringelshain, doložené poprvé roku 1632.

V roce 1679 navíc vypukl mor, kvůli němuž se z Vídně do Prahy přestěhoval i císař Leopold I. Nespokojení vesničané k němu vyslali 6. ledna 1680 deputaci, která však byla na popud hraběte Bredy zatčena. Sedláci se proto vzbouřili, ale jejich vzpoura byla brzy potlačena vojáky hraběte Piccolominiho. Rynoltický učitel Sebastian Finke, který se tehdy vrchnosti zastával, byl místními sedláky málem zabit a hraběnka Benedikta z Bredova mu proto v roce 1683 povolila postavit dům v odlehlém lese, kde zanedlouho vyrostla osada, pojmenovaná po něm Finkendorf (dnešní Polesí).

V listopadu 1744 vpadl do Rynoltic baron Trenck s pověstnými Pandury, kteří zde loupili a zapalovali stodoly, a také za sedmileté války museli vesničané procházející vojáky zásobit potravinami a krmivem pro koně. V březnu 1757 se ve zdejším hostinci u sedláka Bürgera na 3 dny ubytoval známý generál Ernst Gideon Laudon.

Roku 1766 projíždel vesnicí při jedné ze svých inspekčních cest pozdější císař Josef II., na něhož pak lidé dlouho vzpomínali. V té době už si většina obyvatel přivydělávala podomácku provozovanou textilní výrobou a na počátku 19. století se tu rozmohlo také pašování. Ve vsi vznikla dokonce pašerácká „kompanie“, která je organizovala ve velkém. Přes hranice se pašoval hlavně tabák, doutníky, cukr, káva, koření, příze, bavlněné tkaniny a hedvábí. Teprve po zřízení finanční stráže roku 1843 se většina pašeráků přeorientovala na podomní obchod se střižním zbožím, ale k občasným potyčkám financů s pašeráky docházelo v okolních lesích i později.

Uvolnění poměrů ve 2. polovině 19. století usnadnilo stěhování lidí a rozvoj průmyslové výroby. Domácké předení a tkaní začalo postupně upadat a zdejší tkalci lidé museli hledat práci v textilních továrnách v okolních městech. Přímo v Rynolticích se rozvinula výroba mýdla a svíček, kterou tu v roce 1848 zahájil Georg Schicht a výrazně ji rozšířil po prusko-rakouské válce roku 1866. Jeho syn Johann pak v roce 1883 založil velkou olejářskou továrnu v Ústí nad Labem.

PAMĚTNÍ KÁMEN s deskou k 300. výročí založení osady Polesí byl odhalen roku 1983.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *