Jiříkov – náměstí

JIŘÍKOVSKÝ POTOK pramení v polích pod Vyhlídkou, jihovýchodně od Jiříkova. Na českém území protéká v délce cca 7 km a území opouští v severní části města Jiříkov. Po 1.4 km na německém území ústí do řeky Spréva. Celý tok je pstruhový revír a je na něm lov ryb zakázán. Na samotném Jiříkovském potoce jsou také dvě nádrže – Mexiko I a Mexiko II. V letech 2010 a 2011 byly koryta toku částečně rekonstruovány vlastníkem – Povodí Ohře.

Jednou z nejdominantnějších a nejkrásnějších budov ve městě je bezesporu budova SPOŘITELNY. V roce 1912 byl položen základní kámen budovy a roku 2011 byl její provoz ukončen. Věžní hodiny na budově bývalé spořitelny z roku 1912 budou opět fungovat. Ciferníky jsou nyní v dílně Ivana Šmerdy v Radoňovicích, který je opraví a do věže místo starého hodinového stroje z přelomu 18. a 19. století dá nový, elektronický. Starý krokový hodinový stroj s ručním natahováním se skládá ze tří částí. Uprostřed je takzvaný jicí stroj, který přes převod pohybuje ručičkami na ciferníku. Na levé straně je stroj, který odbíjí každou čtvrthodinu, ten na pravé straně každou celou. Přestože stroj je až na ciferník a ručičky matečních hodin kompletní, je dnes nefunkční.

Budova MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Na náměstí v Jiříkově, poblíž budovy městského úřadu, stojí barokní SOUSOŠÍ SV. KARLA BOROMEJSKÉHO, JANA NEPOMUCKÉHO A SV. FLORIÁNA. Sousoší pořídila roku 1760 Terezie Schmied jako ochranu před požáry a morem.

Další sochy na náměstí.

Poblíž mostu přes potok má své místo pískovcová SOCHA JANA KŘTITELE na kvádrovém podstavci. Svatý Jan Křtitel je vcelku pozitivní světec, a i církev jej kdysi přijala s novým obsahem, oslavou jeho narození. To nahradilo původní pohanské oslavy slunovratu. Socha zhotovena v životní velikosti z jemného pískovce a kvádrovitý podstavec s nápisy rovněž. Je vysoký 1,9 m o stranách 0,7 m x 0,7 m. Má všechny znaky, jaké socha má mít. Je to beránek u nohou, hůl zakončená nahoře křížkem a vpředu bývá nápis Ecce hnus Dei (Hle, beránek Boží). 

Jiříkovská socha však nemá nápis latinský, ale v němčině. Je umístěn v oválu na přední straně podstavce: „Bereitet den Weg des Herrn ebnet Seine Fusz steige.“ Přeloženo to znamená: „Připravte cestu Pána a urovnejte jeho stezky.“ Na zadní straně podstavce je vytesán datum postavení sochy – 2. června 1834. Je tam uvedeno i kdo dílo zaplatil – Johann Baptista Röttig.

Sochu s podstavcem zhotovil sochař Josef Salm z Nových Křečan pro město Jiříkov.

Podle evangelia žili v Judských horách kněz Zachariáš se svou ženou Alžbětou, příbuznou s Marií z Nazareta. Manžele dlouho trápilo, že nemají děti. Jednou při modlitbě se zjevil Zachariášovi anděl Páně a řekl mu, že bude mít syna jménem Jan a bude předchůdcem Mesiášovým. Stalo se, vůle Boží se naplnila a 24. června začátkem 1. století se jim narodil Jan, budoucí Jan Křtitel. Písmo praví, když Jan dospěl, odebral se na poušť, aby se tam odříkal a připravoval ke službě Bohu. Žil asketickým životem, nosil oděv z velbloudí srsti, přepásaný koženým řemenem. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Bůh ho posléze povolal, aby putoval po Judské zemi a kázal lidu o blížícím příchodu vykupitele. Kde je ten slibovaný Spasitel, ptali se lidé. Je mezi Vámi, odpovídal, bude poznán. Ti, kteří mu uvěřili a následovali ho, křtil vodou z řeky Jordánu. Tím očistil jejich duši, jako znamení víry ve Spasitele. Jednou kázal na břehu Jordánu, přišel k němu z Galileje člověk, ve kterém rozpoznal Ježíše Krista a pokřtil ho. Jan ho představil lidu jako syna Božího slovy: „Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa; následujte Ježíše!“

O Janovi se dozvěděl i král Herodes a pozval ho, aby si poslechl jeho kázání. Jan mu však vytkl, že žije v hříšném svazku se svou ženou Herodiadou a její dcerou Salome, které odloudil svému bratrovi Filipovi. Herodes se rozlítil a nechal Jana uvrhnout do vězení. Bál se mu více ublížit, lid ho měl v oblibě a pokládal Jana za proroka. Záští však zaplála Herodiada. Jednou Herodes s hosty požádal Salome, aby zatančila. Za krásný a smyslný tanec ji král slíbil, že splní vše, oč požádá. A ona požádala: „Chci Janovu hlavu“. Matka ji totiž navedla. Král se zarmoutil, ale aby neztratil tvář, dal Jana ve vězení stít. Kat donesl hlavu Jana na podnosu dívce a ta ji předala matce. Stětí, od Římanů převzatý způsob popravy, byl pro Židy potupnou smrtí. Učedníci Janovi podle tradice pohřbili jeho tělo v Sivasu.

Dům – NÁMĚSTÍ Č. P. 586 venkovský dům, kůlna. Areál domu z období okolo poloviny 19. století se nachází na jihozápadní straně náměstí, u Jiříkovského potoka. Dům doplňuje na sverozápadě kůlna, dochovaná bez větších úprav. Památkově chráněno od 8. dubna 2015.

Podstávkový dům – NÁMĚSTÍ Č. P. 3 – patrový podstávkový dům na půdorysu písmene L byl postaven v 18. stol. jako součást dvojdomu. Hlavní průčelí orientované do náměstí. Patro a boční štít ozdobně pobity břidlicí. Polovalbová střecha Zděná část vyplněna čtvercovým novodobým výkladcem. Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Podstávkový dům – NÁMĚSTÍ Č. P. 4 – patrový podstávkový dům byl postaven na přelomu 18. – 19. stol. jako součást dvojdomu. Hlavní průčelí orientované do náměstí. Patro a boční štít ozdobně pobity břidlicí. Polovalbová střecha kryta eternitem. Obytná část přízemí vodorovně bedněna. Památkově chráněno od 4. dubna 1966.

Bývalé lázně

stromy 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.