Benešov nad Ploučnicí – sakrální

KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE je mimořádně intaktní goticko-renesanční sakrální stavba. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Na místě dnešního kostela stával kdysi kostel dřevěný,o němž se psalo již v r.1352, ten byl ale husity vypálen. Základní kámen k novému kostelu, na němž je vytesán letopočet byl položen v r.1483 a je umístěn v sakristii. Stavba tohoto chrámu trvala několik desetiletí a provázely ji různé potíže.V r.1554, kdy byla dohotovena kostelní věž strhla vichřice následující rok její báň. O 3 roky později byla znovu zastřešena a její podobu má kostelní věž do dnešní doby. Vnitřní vybavení kostela se datuje převážně z 18.století. Jedná se o farní kostel postavený ve stylu pozdní gotiky, k němuž patří Salhausenská kaple s bohatým souborem renesančních náhrobníků a epitafů. V kapli jsou uloženy ostatky této šlechtické rodiny.

Vedle kostela v Zámecké ulici se nachází KAPLE BOLESTNÉ MATKY BOŽÍ, která byla postavena v r. 1749 benešovským radním Karlem Matzkem. Tato kaple sloužila k uctění válečných hrdinů. V oknech kaple jsou nádherné kolorované vitráže.

Za kostelem najdete WILLOMITZERŮV POMNÍK – na výstavbě pomníku tohoto významného novináře se dohodla Unie německého tisku s obcí Benešov nad Ploučnicí. Plány na zhotovení pamětní desky dodal liberecký architekt Ing. Paul Artmann. Willomitzerů bronzový reliéf byl prací podmokelského sochaře Fritéze Tampeho. Samotná deska byla umístěna na starou hradební zeď mezi 300 let starou lípu a Válečnou vzpomínkovou kapli.

Josef Willomitzer se narodil se narodil 17. dubna 1849 v Benešově n. Pl. a zemřel 3. října 1900 v Praze (pohřben byl na Olšanských hřbitovech). Willomitzer byl německý spisovatel, publicista a básník. Byl šéfredaktorem pražských německých novin „Zeitung Bohemia“ a členem spolku pražských německých spisovatelů a umělců „Concordia“.

Naproti kostelu se nachází FARA.

MĚSTSKÝ DŮM Kostelní ulice č.p. 71renesanční nárožní dům, zvaný Schönfeld-Kranachův, s okny s kamennými profilovanými rámy a s hlavním vstupem ze dvora vymezeným kamenným profilovaným portálem pochází ze 17. století. Jako jediný z objektů mezi horním zámkem a kostelem Narození Panny Marie nestojí v této linii. V interiéru přízemí domu se nachází síťové renesanční klenby. Dnes soukromé obydlí.

KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE – kulturní památka z r. 1710 při rozcestí silnic do Žandova a Heřmanova nechal postavit majitel zdejší papírny Jan Fr. Ossendorf.

HROBKA MATTAUSCHŮ – prohlášena kulturní památkou v r. 2007. Rod Mattauschovů založil v Benešově nad Ploučnicí r. 1863 významnou tkalcovnu (Benar).

GROHMANNŮV KŘÍŽ – v lese pod vrcholem Kosího vrchu najdeme tento kříž. Kurt Grohmann 5.1.1932 zde odešel ve věku 46 let ze světa tragickým způsobem. Za dosud nejasných okolností zde přišel o život. Patrně se zastřelil. Jeho přátelé mu na místě jeho skonu dali postavit pomníček jež se dochoval do dnešních dnů. Tato rodina textilních továrníků vlastnila také dolní zámek mezi lety 1888 – 1945.

Firma bratří Grohmannů byla založena v roce 1867 v Lindavě, přádelna v Benešově n. Pl. byla postavena v roce 1883.Tento podnik byl toho času největší textilní budovou v Evropě s výkonem 1 000 koní, tandemovým parním strojem, který měl 105 otáček za minutu s lanovým kotoučem o průměru 9 metrů. Šlo o největší parní stroj v Čechách. Tento stroj byl po Goebbelsově vyhlášení totální války za 2. sv. války sešrotován. V roce 1922 byla pro tuto továrnu postavena vodní elektrárna v Soutěskách. V tom samém roce se ještě postavila jako rezerva parní turbína od firmy AEG. 1.7.1932 je tato přádelna bratří Grohmannů zastavena mající odbytové potíže z důvodu hospodářské krize.

Kamenný pomník připomíná předválečného novináře a komunistického politika Jana ŠVERMU. Během 2. světové války uprchl do azylu v Moskvě, odkud byl vysazen v roce 1944 na Slovensku, aby se účastnil Slovenského národního povstání. Spolu s dalšími 83 muži zahynul ve sněhové bouři v prostoru Chabence 10. 11. 1944 při přechodu Nízkých Tater. Za předchozího režimu byl památník kulturní památkou, ochrana byla sejmuta v roce 1998

Další památky: POMNÍK OSVOBOZENÍ v parku v Děčínské ulici – kříž u domu Husova 383

OVESNÁ

SOUSOŠÍ SVATÉHO JANA A PAVLA nechal postavit v roce 1777 ředitel thunské hraběcí kanceláře Franz Xaver Walter. To ideální místo našel v romantické divočině za Táborským vrchem (dříve Doberberg) v místě, kterému se říkalo „Dlouhý příkop“ („Langen Graben“). Zde nejprve postavil masivní kamenný most. Po levé straně mostu nechal poté vystavět sousoší dvou mučedníků sv. Jana a Pavla. Na přední straně podstavce byl vytesán nápis: „Dva svatí mučedníci Jane a Pavle orodujte za nás! 1777“. Na zadní straně je vytesáno: Franz Xaver Walter, ustanovený ředitel v Benešově 1777. Již sedmdesát let od svého vzniku má sousoší veliké problémy s vandaly, tuto zprávu nám zanechal tehdejší kronikář Willomitzer.

POMNÍK OBĚTEM 1. SVĚTOVÉ VÁLKY dal zhotovit naproti Rehneltovu hostinci (čp.42) svým padlým kamarádům místnímu mysliveckému spolku v roce 1922. Krátce po 2. světové válce byl stržen, na místě se povalovaly až do nedávna jeho části. Během roku 2018 byl tento pomník zrekonstruován a znovu vysvěcen byl 22. září 2018.

PRAUTSCHŮV KŘÍŽ – před sto lety se u kříže odehrála tato historka: 29. listopadu 1916 zastihl manželku pana Augusta Lorenze z Ovesné (č.p. 50) na poli pošťák a doručil psaní. Stálo v něm, že má ještě týden v pět hodin odpoledne vložit 40 korun k tzv. Prautschovu kříži. Nebude-li tak učiněno, dočká se msty! Dopis byl podepsán jako „Černá ruka“. Pan Lorenz byl bohužel v tu dobu na dovolené, a tak do případu nemohl zasáhnout a tak nebohá manželka peníze ke kříži donesla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.