Hlinsko – domy

BUDOVA NÁDRAŽÍ – Hlinsko v Čechách je železniční stanice v jihozápadní části stejnojmenného města. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Pardubice – Havlíčkův Brod. V Hlinsku se dále nachází železniční zastávka Hlinsko-Kouty.

V roce 1871 dostavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) svou trať navazující na železnici z Liberce a Rosic nad Labem a pokračující dále přes Chrudim do Havlíčkova Brodu, pravidelný provoz na trati byl zahájen 1. června. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železničních tratí v majetku ÖNWB jihozápadním směrem, tedy traťových úseků Liberec-Pardubice a hlavního tahu společnosti, železniční trati spojující Vídeň a Berlín.

Když přijel v roce 1864 Bedřich Smetana do Hlinska dirigovat 14 pěveckých sborů, jel vlakem z Prahy do Pardubic a potom se trmácel dvě hodiny povozem. Dráha ještě nebyla. O rok později se stal ve svých pětadvaceti letech starostou hlineckého okresu velmi průbojný muž Karel Adámek, díky němuž si k ní Hlinsko pomohlo. Městem přitom železnice neměla vůbec procházet. Tenkrát se rozhodovalo o natažení dráhy, která měla vést z Německého Brodu do Pardubic. Už byla vytypována trasa do Ždírce nad Doubravou, pak měla vést po vrstevnici do Trhové Kamenice. Adámek samozřejmě chtěl, aby železnice vedla přes Hlinsko, ale nejprve neuspěl, protože by stavba tratě přes Hlinsko byla složitá a znamenala hluboké prokopávky terénem. Slavná chvíle Karla Adámka přišla o něco později, po důležitém jednání o budoucí železnici, jemuž dominovala mapa budoucí trasy trati vyznačená špendlíky s praporky označujícími hlavní zastávky a malé zastávky.

Starosta Karel Adámek nechal v této zasedací místnosti deštník, a když všichni účastníci jednání opustili, vrátil se zpátky, vzal praporek zapíchnutý do Trhové Kamenice a píchl ho do Hlinska. A to byla ta rozhodující chvíle, kdy se rozhodlo, že trať povede přes Hlinsko.

GYMNÁZIUM K. V. RAISE A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ

Působení Karla Václava Raise na zdejší škole v letech 1882–1887 – dnes pamětní deska Karla Václava Raise.

POMNÍK PADLÝM V I. SVĚTOVÉ VÁLCE před budovou Gymnázia K. V. Raise, slavnostní odhalení dne 21. června 1925, stavbu iniciovala Československá obec legionářská

MATULOVU VILU projektoval architekt Ladislav Skřivánek pro Jiřího Matulu, majitele místních žulových lomů. Na okraji Hlinska, v blízkosti vlakového nádraží, tak v letech 1924-1925 vzniklo unikátní architektonické dílo zdobené po celé ploše sgrafity a žulovými prvky. Vila je nyní v soukromém vlastnictví.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.