Chotěboř -osobnosti

IGNÁT HERRMANN se narodil 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Bohužel mlýn v roce 1982 vyhořel, a tak jedinou vzpomínkou na slavného rodáka zůstává socha, která pochází od spisovatelova synovce K. Opatrného

Rodina pozdějšího spisovatele byla velmi chudá a Herrmann na své dětství nikdy v dobrém nevzpomínal. Rodina se brzy z Chotěboře odstěhovala do Hradce Králové, kde Hermann začal navštěvovat první třídu místní reálky, studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. Vyučil se kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Po vzoru svého dědečka, který byl známým nakladatelem (Hostivít Pospíšil, 1785-1868) se snažil prosadit v literatuře. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, později založil a vedl časopis Švanda dudák. Pod různými pseudonymy přispíval do nedělní přílohy Národních listů

S Teigem a Z.Wintrem uspořádal Pražské ghetto (1902) a s Kutinou uspořádal povídky Z brku sokolského (1886). Sestavil básnickou sbírku Humor z Parnasu českého (1881). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, z jeho tvorby jsou však nejvýznamnější romány U snědeného krámu a již vzpomínaný zfilmovaný Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.

ZDENEK RYKR se narodil 26. října 1900 v Chotěboři. Vystudoval dějiny umění a klasickou archeologii na FF UK, avšak nejblíž měl vždy ke grafice. V té se zdokonaloval jako samouk. V roce 1921 byl přijat do továrny ORION, kde se záhy postaral o vizuální podobu všech čokoládových výrobků, a především o ikonické logo firmy – hvězdu ORION.

LEGENDÁRNÍ KOFILA

Z jeho původních návrhů si společnost také chytře uchovala symbol tyčinky KOFILA – mouřenína s kávou na žlutém obalu. Grafika oblíbené tyčinky s příchutí kávy se od dob jejího vzniku proměnila podstatně méně než obaly ostatních cukrovinek.

Ochranná známka pro Kofilu byla zaregistrována již v roce 1923. Podoba typické postavičky mouřenína s turbanem na hlavě a širokými kalhotami se však časem měnila. Od panáčka s vyplazeným jazykem, držícím šálek „hořící“ kávy, až k pohodáři se zavřenýma očima, který relaxuje nad svým doutnajícím hrnečkem. Měnil se také dnes typicky žlutý podklad. Ten si v minulosti zkusil i lehce oranžový odstín, v některých podobách až do růžova. Hravý Zdenek Rykr jako podklad rád používal drobný motiv hvězdiček a vlnek.

Politicky nepohodlným byl i Zdenek Rykr, ten však ve své rodné zemi zůstal. Díky svému uplatnění v reklamní grafice neměl finanční problémy, a proto si mohl dovolit experimentovat. Záměrně rezignoval na jeden stylový modus. Jeho samostatné každoroční výstavy nikdy nesouvisely s předešlými pracemi. Tato zdánlivá roztříštěnost jeho díla a určitá vnější nelogika mu však v jeho době nepřinesly pochopení. Svou generací proto býval nazýván „černým svědomím avantgardy“. Jeho život skončil předčasně – osobní tragédií. Aby se nedostal do rukou gestapa v nacisty okupovaném Československu, ukončil v roce 1940 svůj život skokem pod vlak.

KAREL VYKOUKAL (20. 12. 1916 Chotěboř – 21. 05. 1942), pilot. Narodil se v Chotěboři, rodina se však brzy odstěhovala na Slovensko. Od roku 1931 žili v Rousinově u Brna. Po maturitě v roce 1935 se Karel přihlásil dobrovolně na vojnu. Původně sloužil u dělostřelectva, ale učarovalo mu létání, a tak absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po výcviku sloužil jako stíhač u Leteckého pluku 4. Kvůli nacistické okupaci odešel do odboje. Bojoval ve Velké Británii. Zůstal nezvěstný z operačního letu nad Francií, jako příslušník 41. britské stíhací perutě. Jeho jméno je uvedeno v památníku letců Runnymede. Na jeho rodném domě v Jiráskově ulici čp. 624 v Chotěboři, byla odhalena 19.6.2016 pamětní deska.


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.