Růžová – příroda

Naučná stezka okolí obce prochází územím Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Příjemná okružní trasa představuje zdejší přírodu a historii krajiny mezi obcí Růžová a Jetřichovicemi.

V roce 2017 tady pro ně vznikla další naučná stezka, která je zavede na vrch Petřín. PETŘÍNSKÁ STEZKA je dlouhá jen asi 500 metrů, i tak se na ni ale vešla celá řada zastavení s informačními panely především na téma místní fauny a flory i interaktivní naučné prvky, které potěší návštěvníky všech věkových kategorií. Ti se z ní mohou těšit také na nádherné výhledy na Růžovou, Stříbrné stěny nebo Pravčickou bránu. Na vrchu Petřína pak stojí větrný mlýn holandského typu z roku 1844, přestavěný na penzion v loveckém stylu.

KOVÁŘOVA STEZKA je nová naučná stezka. Vede, jak název napovídá kolem Kovářova kopce. Nabízí nádherné výhledy do krajiny.

OVOCNÁ STEZKA vede podél aleje, k památníku padlých v I. sv. válce. Pod památníkem je zajímavé sportoviště pumptrack, které prvky, cvičebním nářadím a odpočívadly. Najdete zde také malé tůňky pro drobné živočichy.

ZDRAVOTNÍ STEZKA vás zavede od kostela k Hájenkám. Po cestě si můžete ověřit vaši kondici.

 

 

HRANIČNÍ KÁMEN NP ČESKÉ ŠVÝCARSKO (Kamenická Stráň)

Českosaské Švýcarsko je oblast dvou parků – Národního parku České Švýcarsko (Národní park České Švýcarsko) a Národního parku Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko) oddělených česko-německými hranicemi.

Česká část Národního parku České Švýcarsko zahrnuje 79 kilometrů čtverečních půdy podél břehu Labe v severozápadní části České republiky vedle hranic s Německem. Svou nadmořskou výškou je to nejnižší místo v České republice. Na hranici této oblasti je město Děčín. Oblast kolem Děčína se také nazývá Děčínská vrchovina.

Národní park České Švýcarsko, unikátní pískovcové „skalní město“, je součástí rozsáhlého přírodního útvaru zvaného Labské pískovce. Jetřichovické stěny, oblast čtvercových pískovců, vykazuje úniky čedičových minerálů a samostatné příklady jurských pískovců, které se také nacházejí podél Bílého potoka, vykazují zajímavé geologické prvky. Reliéf parku, který přispívá k místním specifickým klimatickým podmínkám, výrazně zvyšuje biodiverzitu Českého Švýcarska, stejně jako místní vodní toky, zejména malé řeky Kamenice a Křinice.

Název České Švýcarsko bývá vykládán tím, že sousední, v podstatě stejně utvářená část saského území, byla v období romantismu (v 18. až 19. stol.) přirovnávána ke Švýcarsku a toto přirovnání pak bylo rozšířeno i Čech, takže se od té doby mluví o Českém a Saském (Českosaském) Švýcarsku.

Název zdejší pískovcové oblasti je přirovnáván ke Švýcarsku a to díky dvěma švýcarským malířům, působícím na umělecké akademii v Drážďanech. Byli to dvorní portrétista Anton Graff (1736 – 1813) a grafik Adrian Zingg (1734 – 1816).

Územní vymezení Českého Švýcarska se v průběhu let vyvíjelo od širšího pojetí zahrnujícího celou oblast mezi Lužickými a Krušnými horami až k menšímu vymezení zhruba odpovídajícímu dnešním hranicím NP.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *