Sobotka – sakrální

Děkanský CHRÁM MAŘÍ MAGDALENY byl postaven na místě starší dřevěné svatyně v letech 1590-1596. Původní dřevěný farní kostel stával v Sobotce již ve 14. století. V letech 1590 – 96 byl na jeho místě postaven nový kostel Maří Madaleny v pozdně gotickém slohu. Stavbu financoval majitel panství Oldřich Felix z Lobkovic, který kostelu věnoval stříbrnou pozdně gotickou monstranci a iluminovaný graduál, bohatě zdobenou knihu liturgických zpěvů. V druhé polovině 19. století byly zbourány kaple a byla snížena věž. Interiér kostela je pozdně barokní. Na hlavním oltáři je obraz sv. Maří Magdaleny, po jeho stranách stojí sochy sv. Václava a sv. Anny.

Krypta pod kostelem slouží jako rodinná hrobka významné části rodu Netolických, což byli jedni z majitelů zdejšího panství. Mezi pohřbenými najdeme i Václava Kazimíra Netolického, ministra Marie Terezie a autora pozemkové reformy v 18. století (pohřben roku 1760) nebo Eugena Vratislava z Mitrovic – Netolického, slavného rakouského vojevůdce (pohřben 1867).

Zajímavostí je, že na stěně presbytáře jsou umístěny tři náhrobky lobkovických dětí, kterými se později nechal inspirovat sochař Otto Guttfreund při vytváření známého sousoší Babička s vnoučaty, které se nachází v Ratibořicích.

U kostela se nachází budova fary (Děkanství) – významná zejména původní střechou ze 16. století s rokokovými štíty.

HUSOVA KAPLE – malý evangelický sbor v Sobotce vznikl po polovině 19. století přistěhováním několika rodin z venkova. Po řadě zdržení byla nakonec nová Husova kaple posvěcena až dne 1.11.1916, město však od sankce za nedodržení termínu ustoupilo. Kaple je podélná stavba s prvky kubismu, na jejíž zadní část navazuje menší obytné stavení. Poté, co v 90. letech 20. století kazatelská stanice v Sobotce zanikla, přestala být kaple užívána, zchátrala, a nakonec byla prodána do soukromých rukou. Pozemek s kaplí je v soukromém vlastnictví.

Socha SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO se nalézá u železničního přejezdu. Pozdně barokní pískovcová socha pocházející podle vročení uvedeného na soše z roku 1784 je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR.

HŘBITOV opěvoval ve své poémě již Fráňa Šrámek. Později ji zhudebnil Emil Axman. Pomník rodáků pohřbených jinde je od P. Janáka a Karla Pokorného z roku 1927. Na hřitově najdeme hrob básníka Fráni Šrámka a jeho rodiny, básníka Václava Šolce s reliéfní maskou K. Vobišové-Žákové, průmyslníka a politika J. G. Maštalky s bustou od Josefa Drahoňovského a verši F. Šrámka, spisovatele Oldřicha Daňka a estetika M. Nováka. Před hřbitovem je pomník obětí 1. světové války a pomník rudoarmějců (1947).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *