Cvikov – sakrální

KOSTEL SV. ALŽBĚTY, trojlodní, původně gotický ze 14. století, goticko-renesančně přestavěný v letech 1553–1558 italským stavitelem Benedettem Fervim. Věží byl opatřen r. 1580, znovu upraven a barokizován r. 1726 a restaurován r. 1868. Uvnitř je pozdně gotický Kristův hrob z r. 1567 zhotovený M. Heuffnerem, na svorníku žebrové klenby je Berkovský znak, oltář sv. Jana Nepomuckého z 18. století, rokokové varhany z 18. století, pozdně barokní oltář z 19. století, dva barokní náhrobníky celníků ze svoru z roku 1757. V okolí kostela je částečně zachována bývalá hřbitovní zeď, ve které jsou další náhrobníky (jeden z nich zhotovil Josef Max).

Barokní MOROVÝ SLOUP postavil v roce 1697 žitavský sochař Johann Christian Ulrich, původně byl umístěn na náměstí. Byl postavený jako díkuvzdání za odvrácení morové rány. Zhotoven je z pískovce v jednoduchém raně barokním slohu. Trojhranný podstavec, spojený s deskou, má na pravé straně socha sv. Prokopa vytesaný letopočet 1897. Na sloupcích jsou sošky sv. Václava, Jana
Evangelisty a sv. Šebestiána. Na soklu jsou německé nápisy: „Všechna sláva světa pomine, jenom co dobrého jsme učinili, zůstává. Dobře činiti, jak se Bohu líbí, vyplácí se na věčnost. Kdo stále to, co dobré jest činí, má dobrou mysl.“ Na hlavici sloupu stojí soška Panny Marie. Atributy plastik jsou zlacené.

KŘÍŽOVÝ VRCH (437 m n.m.), často označovaný jako Kalvárie, se původně nazýval Lískový vrch. V roce 1729 zde byly vztyčeny tři dřevěné kříže a o rok později postavená dřevěná kaple Božího hrobu. Současně se zde usadil v primitivní poustevně i poustevník Josef Schür. Postupně se začalo s budováním kapliček Křížové cesty. Místo bylo vysvěceno cvikovským farářem v roce 1735 a brzo se stalo oblíbeným cílem poutí. Na čedičové vrcholové plošině byla postavená dřevěná zvonice. Dekretem císaře Josefa II. byla poustevna zrušena a posléze i Křížová cesta. Nakonec se z vybraných darů v roce 1845 postavila na místě chátrající dřevěné kaple Božího hrobu kaple nová, kamenná, se znatelnými prvky egyptské kultury. Na oltáři měla být kopie Rubensova obrazu Snímání z kříže. V roce 1883 došlo k výrazné úpravě Křížové cesty a kaple, zároveň byly vysázeny dnešní lípy. Kapličky zastavení Křížové cesty ale dost zchátraly, a tak byly v roce 1890 nahrazeny 14 novými, kamennými, s plastickými zasklenými výjevy z Ježíšova ukřižování, které zhotovila kamenická firma Mayer z Mnichova. Na vrcholové plošině bylo upraveno modlitební místo se sochami sv. Máří Magdalény, sv. Panny Marie a sv. Janem Evangelistou. Na plošině byly postaveny lavičky a cvikovští občané i poutníci z různých krajů se odtud rádi kochali krásným výhledem na část Lužických hor. Samozřejmě po II. světové válce začal opět celý překrásný areál rychle chátrat, k devastaci přispěli i vandalové, takže pomalu nikdo nevěděl, že tu nějaká Křížová cesta někdy stála. Teprve v roce 1991 počalo město Cvikov s rozsáhlou rekonstrukcí a nemalými náklady přispělo k uvedení tohoto skvostu do dnešního stavu.Celý areál se nachází na silně pozitivně energetickém místě, nejvíce se energie projevuje na vrcholové plošině. Místo má výrazné uklidňující a relaxační účinky. Je to výborné místo pro meditace, blízká louka je oblíbená pro duchovní cvičení.

Velký KAMENNÝ KŘÍŽ, který nechal postavit Karel Grohmann – továrník z Lindavy 8. září 1862. Na čelní straně kamenného podstavce je německý nápis: „Vertraue auf Gott, Achte die Gesetze, Ehre deine Eltern“ („Důvěřuj v Boha, važ si zákonů, cti své rodiče“ ).

O kříži na okraji cesty v Lindavě vypráví tato příhoda – továrník Karel Grohmann měl syny, z nichž jeden trpěl občasnými záchvaty úzkosti. Jednou ho napadl toulavý pes a roztrhal na něm oděv. Ačkoliv pes chlapci jinak vůbec neublížil, zůstal hoch stát na silnici, celý se třásl a nebyl schopen slova. Dopotácel se domů, ale na otázky otce neodpovídal. Od oné neblahé příhody už nepromluvil. Otec měl svého synka rád, nelitoval prostředků a odvezl ho do Vídně na léčení. Lékaři radili procházky v klidném prostředí. Tovární budovy Grohmannovy barvírny se nalézají u silnice pod lindavským nádražím a od něho jde vozová cesta k silnici do Cvikova. Toto tiché místo si vybral a sem vodíval továrník často své nemocné dítě. Chlapec opět mluvil, ale záchvaty strachu se stále objevovaly. Na tyto procházky se chlapec velice těšil. Nejraději chodili k blízkému lesu do úžlabiny, kterou protéká malý potůček. Často vyplašili divoké holuby, nejvíce radosti však chlapci udělalo setkání se srnčí zvěří. To se v jeho očích objevovaly jiskřičky života, aby pak byly opět vystřídány záchvaty strachu, kdy chlapec přerývaně vzlykal a celé jeho tělíčko se třáslo. Každá z těch jasných chvilek utvrzovala otce v domnění, že jeho zdraví se vrací. A tak, i když chlapcovu tvář charakterizoval smutek, i když se vyhýbal společnosti, při procházkách s otcem se postupně objevovala radost a potěšení z odpoledních procházek. Ke svému otci přilnul a ten vytrvale chodil se svým synkem den co den na odpolední vycházky. V pevné víře, že chlapci se vrací zdraví a v pevné víře v pomoc Boží,  dal postavit tento kříž v místech, kde spolu stávali a těšili se pohledy do kraje. Doufal pevně, že Bůh vrátí zdraví jeho dítěti.

SMÍRČÍ KŘÍŽ u Boberského – pověst o jeho původu vypráví: Dva domkáři se svářili o hranice svých pozemků. Denně docházelo mezi nimi k hádkám a svárům. Jeden druhého nenáviděl. V jedné z častých hádek jeden domkář druhého v návalu zlosti zabil. Za tento zločin musel vytesat kamenný kříž a před popravou jej na místě činu zasadit.

Na jednom z mohutných buků mezi vrchy Kobyla a Pařez
je umístěn OBRÁZEK SV. JIŘÍ, osazený zde pro potěchu poutníků 25. dubna 2009 a posvěcený v předvečer sv. Jiří 23.4.2010. V roce 2016 byl obrázek obnoven.

Naděje – sakrální

DĚDKŮV ODPOČINEK, sestávajícího ze starého kaštanu, jednoduché lavičky a drobné dřevěné zvoničce, stojící na původním pískovcovém soklu. Místo, kde se kdysi nacházel dnes již zrušený nadějský hřbitov, upravili a zvoničkou a lavičkou osadili místní chalupáři.

SKALNÍ RELIÉF KRISTA jde o dílo s náboženskou tématikou, mezi nimiž je velmi hojné vyobrazení ukřižovaného Krista, které se vyskytuje v různých variantách. Nejvíce je zastoupené provedení se třemi postavami pod křížem (klečící Máří Magdalena a stojící Panna Marie a Jan Evangelista, případně třetí Marie). Po stranách bývá většinou reliéf orámován jedním nebo více sloupy nesoucími oblouk, který scénu uzavírá v horní části. Ten je někdy vyzdoben jako nebeská klenba, případně opatřený závěsem po stranách. Na nebeské klebce nebo mezi závěsy je také někdy možno spatřit postavy andělů.

Trávník – sakrální

Kaple NAROZENÍ SVATÉHO JANA KŘTITELE V TRÁVNÍKU je pozdně barokní obdélná, stojboce ukončená sakrální stavba, která se nachází při okraje obce. Duchovní správou spadá pod Římskokatolickou farnost Cvikov.

Záhoří – sakrální

ZÁHOŘÍNSKÁ KAPLIČKA stojí na lesním rozcestí v sedle mezi Slavíčkem a Šišákem u staré cesty ze Sloupu do Záhořína. Na místě, kde stál barokní sloup, postavil v roce 1740 Adam Melzer kapličku sv. Františka Serafínského. Toto lesní zákoutí bývalo oblíbeným místem sloupského spisovatele Ferdinanda Břetislava Mikovce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *