Mnichovo Hradiště – náměstí

Jedním ze symbolů města je i budova novorenesanční RADNICE umístěná do bloku budov uprostřed Masarykova náměstí, jež byla postavena v 90. letech 19. století.

První stará radnice byla postavena v místech staré rychty asi r. 1579, vyhořela v r. 1643. V r. 1657 byla postavena na současném místě raně barokní dřevěná radnice s radniční věží, v l. 1770-1771 byla nahrazena novou pozdně barokní stavbou. Nynější radniční budova, v pořadí již čtvrtá, vznikla novorenesanční přestavbou či spíše výstavbou v l. 1892-1895. Stavbu realizoval místním stavitel Františkem Dámec podle návrhu arch. Arnošta Jenšovského z Prahy. Stojí na místě staré radnice a k ní přilehlého domu. Původně zde byla kromě úředních místností umístěna i šenkovna, později také kulečníkový stůl. V l. 1950-1951 byl do budovy vestavěn divadelní sál, v r. 1955 byly provedeny úpravy fasády včetně sgrafit. V r. 1968 bylo přistavěno přízemí nynějšího jižního křídla (na místě bývalého domu čp. 294), po r. 1970 první patro. V r. 1975 byla na celé budově provedena oprava fasády. K další rekonstrukci objektu a zbývající přístavbě jižního křídla došlo v l. 2003-2004, kdy byl k budově přičleněn a opraven patrový dům čp. 295. V komplexu radnice je dnes umístěn městský úřad, divadlo, obřadní síň a v připojeném domě i informační centrum. Jednopatrová stavba s původním desetiosým průčelím. Trojkřídlou stavbu doplňuje třípatrová věž s kulatými ciferníky věžních hodin, má postranní štíty a je ukončena špičatou čtyřhrannou střechou s makovicí. Budovu zdobí v přízemí rustika a v průčelí novodobá figurální sgrafita. Součástí je vnitřní obdélný dvůr.

Obdivuhodná je i honosná, pozdně secesní budova dnešní POŠTY, dříve záložny, kterou svými plastikami vyzdobil sochař Ladislav Šaloun, tvůrce Husova pomníku v Praze.

Na náměstí stojí za shlédnutí i MARIÁNSKÝ SLOUP, který můžeme spatřit na západní straně náměstí. Mariánský sloup pochází z počátku 18. století, kdy zde ještě krátce pobýval do roku 1705 místní farář, pozdější děkan Jan Julius Ignác z Ruczka. Dílo s velkou pravděpodobností může být samozřejmě spjato i s následujícími faráři zdejšího kostela sv. Jakuba Většího, kterými byli Jan Jiří Philippi a Jiří Zeno Fiala. Právě za děkana Fialy se vyhnula městu roku 1713 na přímluvu sv. Anny morová epidemie.

Na vrcholu jednoduchého trojbokého jehlanu se zkosenými hranami je socha Panny Marie se zlacenou svatozáří, zašlapávající hada na zeměkouli. Na podstavci je sloup ozdoben erbem Valdštejnů a soškami andílků s nápisovými kartušemi. Jak se píše v knize Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy Jiřího Slouky z roku 2010, všechny tyto doplňky byly odcizeny v roce 2003.

Dále se ve městě nachází celá řada menších památkově chráněných měšťanských domů.

Městský dům čp. 30 – patrový barokní dům z druhé poloviny 18. století s voltovým štítem doplněným sochařskou výzdobou.

Řadový barokní dům č.p. 1502 z první poloviny 18. století, vynikající volutovým štítem se sochařskou výzdobou.

V SV koutě náměstí je umístěn městský dům čp. 242. Patrový empírový dům z počátku 19. století doplněný o neogotickou věžovou přístavbu ze zadní strany.

Dům čp. 283 přízemní barokní dům z poloviny 18. století s výrazným volutovým štítem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *