Divišov – sakrální

Divišovský KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE, který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou gotickou stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony.

Tři roky po tomto městští konšelé kostel, ve kterém se nachází kostelní rodinná hrobka rodu Šternberků, přestavěli v pozdně barokním stylu a byl ulit nový zvon, jenž pojmenovali Bartoloměj. Vysoká věž vystupující jako rizalit ze západního vstupního průčelí byla dokončena až roku 1793. Barokní kostel je jednolodní s presbytářem ukončeným segmentově a s obdélnými přístavky (oratoř a sakristie). Vnitřní zařízení bylo sem dáno z jiných kostelů, kapliček a chrámů (např. z Karlova chrámu v Praze raně barokní sloupový oltář, sloupový pozlacený oltář sv. Kříže z roku 1687 a sloupový oltář sv. Václava z roku 1661; z klášterního chrámu sázavského rámový oltář sv. Prokopa s velkolistým akantem, z doby kolem roku 1700). V kostele se nachází i populární kopie  obrazu Panny Marie Divišovské z římského kostela Ara coeli. V kryptě je mimo jiné i pochována Eliška (Alžběta) sestra krále Jiřího z Poděbrad, manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad Český Šternberk. Zemřela v roce 1468 ve věku 50 let.

Druhou památkovou budovou je BAROKNÍ DĚKANSTVÍ naproti kostelu, obytná patrová budova s mansardovou střechou, střední část průčelí má bosované lizény.

POMNÍK OBĚTEM SVĚTOVÝCH VÁLEK se nachází v dolní části Tyršova náměstí v parkově upraveném prostoru. Na čtvercové základní desce jsou umístěny tři stupně, které se k vrcholu zmenšují. Na nich je vztyčen podstavec, na kterém je nápis a na další straně deska se jmény obětí. Vrchol pomníku je v podobě věžičky. Text na pomníku: „Na rovech Vašich nám nový život vzrostl 1914–1918“ a „1938–1945 zaplatili daň krve“, poté následuje několik jmen a nápis pokračuje „a nezjištěný počet obětí rasové persekuce. Vaší oběti nezapomeneme“. „Věnují rodáci 1949“.

Záhadnou kovovou schránku nalezli pracovníci, kteří rekonstruovali památník obětem 1. a 2. světové války. Schránka obsahovala písemnost o dvou listech. Text popisuje pro pozdější generace přípravy na stavbu památníku, shánění peněz, výběr z návrhů stavby a další informace, jako je ta o slavnostním odhalení dne 12. října 1924. Schránka zůstala ukryta i v roce 1949, kdy byla na bok památníku doplněna deska s nápisem věnovaná divišovskými rodáky obětem druhé světové války z let 1938 až 1945.

SYNAGOGA byla postavena byla na počátku 19. století v těsném sousedství starší modlitebny, domu č.p. 165). V letech 1854–1856 byla přestavěna v klasicistním stylu, přičemž došlo i k jejímu zvětšení. Z předsíně lze vystoupat po dřevěných točitých schodech na ženskou galerii.

Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Během 2. světové války budova sloužila jako skladiště, po ní nebyla využívána až do roku 1957, kdy byla adaptována na provozovnu kadeřnictví bez vlivu na vnější vzhled.

V roce 1995 byla budova synagogy převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, městem byla obnovena vnější fasáda, od roku 2002 zde místní občanské sdružení usiluje o zřízení informačního střediska a výstavní síně. V roce 2004 byla budova opravena včetně interiéru a dnes slouží jako Muzeum života židovské obce Divišov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *