Ratměřice – zajímavé

GALERIE NA PLOTĚ originální venkovní galerii připravuje pro potěchu kolemjdoucích každé léto Vladimír Vondrejs na plotě své nemovitosti Ratměřice 33 na severním konci obce.

V roce 2007 V. Vondrejs vystavoval svou specialitu v prostorovém umění: oživlé tenzegrity, tedy sochy a skulptury pospojované z nejrůznějších materiálů, jejichž stabilita je založena na vnitřním napětí, v umění a v přírodě. Jejich názvy – Sumo sumárum, Imitace Eschnera a Iluze bílé čáry.

Tensegrita je výraz, který se skládá z anglických výrazů pro napětí (tension) a integritu, neboli celistvost či soudržnost (integrity). Ve statice a architektuře obecně, znamená tensegrita strukturní princip, kde tvar a struktura jsou zajišťovány uzavřenou sítí napětí (sítí kabelů, lan) a tlaků (např. pevnými tyčemi), které tvoří místní ostrůvky.

SOCHAŘSKO – MALÍŘSKÉ SYMPOSIUM první ročník Sochařsko – malířského sympozia Ratměřice 2008 zrealizoval pro obec Ratměřice Daniel Vepřek. Akce proběhla v areálu jeho usedlosti a řezbářské dílny v osadě Skrýšov a zúčastnilo se jí 9 mladých studentů či absolventů uměleckých škol.

Slavnostní zahájení proběhlo při příležitosti tradičního Pouťového procesí ke studánce sv. Anny 17. 8. a vernisáž děl spojená s kulturním programem se uskutečnila na ratměřické návsi 30. 8. 2008. Umělci zpracovávali dané téma Hrůzy války v návaznosti na nejtragičtější událost v dějinách obce – vyhlazení během bitvy u Jankova 1645. Vzniklo 11 uměleckých objektů, které se staly majetkem obce Ratměřice a jsou i nadále vystaveny na veřejných prostranstvích obce a v budově Obecního úřadu Ratměřice.

Projekt by kladně hodnocen laickou i odbornou veřejností. Návštěvníci mohli sledovat umělce při práci v osadě Skrýšov, závěrečnou vernisáž navštívilo 150 diváků. Projekt pomohl otevřít diskuzi nad tématem války jako takové se zaměřením na tragické období regionálních dějin – třicetiletou válku a bitvu u Jankova.

HASIČSKÁ FONTÁNA u rybníka Lazna. Předposlední srpnovou sobotu večer můžete vidět unikátní představení nad rybníkem Lazna. Fontána je umístěna divadelně – v jedné linii rovnoběžně s diváky. Toto postavení umožňuje výrazně rozšířit počet vodních obrazců (nejenom do středu, dolů a nahoru) o stříkání do stran, různé prolínání proudů, točení, sekání, křížení a podobně. Omezený počet pohyblivých proudů je symetricky doplněn dalšími 10 stabilními, které ovládá strojník přímo u stříkaček. Při fontáně je využito technické vybavení sboru, nejmodernější dostupná zvuková i osvětlovací technika – ale hlavně invence a píle samotných hasičů a hasiček.

1. ročník r. 2006, tenkrát ještě denní fontány se uskutečnil o ratměřické pouti v polovině srpna 2006. Osm statečných, v nových zásahových oblecích, s helmami na hlavách, nastoupilo tenkrát odpoledne před 300 zvědavých diváků. Jako vůbec první melodie zazněly zádumčivé Hapkovy varhany z filmu Panna a netvor. Akce dále pokračovala Smetanovou Vltavou a po necelé hodině vygradovala Modlitbou za vodu od Hradišťanu.

Voda, která se řine z proudnic tuctu členů místního hasičského sboru, vytváří v souhře se světelnými efekty nad vodní hladinou neuvěřitelnou show. Atmosféru umocňuje hudba – klasiku střídá český pop rock a mezinárodní art rockové skladby. Zhruba hodinu trvající program Hasičské fontány bouří v metalových tónech.

Hlavní váha zodpovědnosti je na dvanácti stříkačích. Do představení se zapojují buď jako celek, nebo po šesticích, čtveřicích i trojicích. Chlapi drží v rukou asi deset kilogramů, proto máme show rozdělenou do tří celků po 15 až 25 minutách. Přestávky jsou nutné také pro techniku – mezi dvěma stříkačkami, které sají vodu z rybníka.

Nejdřív nastupují v 20.15 nejmladší členové hasičského sboru, dělají jednodušší obrazce a sestavy do polotmy. Nám to slouží jako zkouška světel a nastavení. V devět, kdy začíná hlavní program, je už tma, kterou potřebujeme k projekci. Proudy vody vytvářející obrazce provázela chvíli na piánu i čtrnáctiletá dcera starosty Veronika Lišková a její stejně stará přítelkyně Vendula Matoušková přidala písničku od Karla Kryla Nevidomá dívka.

Dvanáct „živých“ pohyblivých proudů, je symetricky doplněn dalšími deseti stabilními proudy, které ovládá přímo strojník u stříkaček. Za plného výkonu proteče za minutu 600-ti metry hasičských hadic při realizaci fontány 5 000 litrů vody. Použito je 10 rozdělovačů, 2 speciální rozdělovače, 22 proudnic, 4 vodní lišty, vodní clona a originální osmiproudé vodní varhany.

Proudnice podle pokynů režiséra fontány naklápělo 12 chlapů. Vodu dodávalo do 36 dvacetimetrových hadic a dvaceti stabilních proudů hasičské auto a stříkačka, které obsluhovali dva strojníci. Kromě nich vystupovalo 23 dětí z kroužku Mladých hasičů, které tak chceme přitáhnout k činnosti sboru. Na pódiu se vystřídalo sedm tanečnic a dva tanečníci,“ vypočítal Viktor Liška pro diváky viditelné aktéry.

„Dalších pět až šest osob se podílelo na ozvučení, osvětlení, projekci na vodní clonu a ostatních efektech. Jiní zajišťovali službu na parkovištích, u vstupů a ve stáncích,“ dodal starosta Ratměřic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *