Vlašim – náměstí

HUSOVO NÁMĚSTÍ

Fontána Pampeliška má dvě kulisy. První vodní kulisa je vytékající a následně rozstřikující voda z tzv. vodní koule – pampelišky o výšce 3,6m a průměru 2,5m. Dvě vodní kulisy, jedna vytékající ze středové vodní koule a druhá umístěná po obvodu fontány skutečně připomínají pampelišku po odkvětu. Druhým vodním prvkem je „Koule“. Na čtvercovém základu ze šedé žuly je osazena otáčející se koule z tmavé hnědé žuly. Na ní je potisk mapy světa s vyznačeným bodem v místě města Vlašim. Po setmění obě fontány svítí.

Areál Děkanství se stodolou a ohradní zdí. Jádrem je patrová budova děkanství s klasicistní fasádou s ozdobným štítem a valbovou střechou. Stodola v zadní části dvora –  prostá stavba s valbovou střechou. Z 18.-počátku 19. století. Předmětem ochrany jsou: děkanství, stodola, ohradní zeď a pozemky vymezeného celku.Na ploše památky se nachází socha sv. Jana Nepomuckého.

Koule před děkanstvím
je čtvercového kamenného základu, na kterém je osazena kamenná otáčející se koule. Na ní je potiskem mapy světa s vyznačeným bodem v místě města Vlašim. Celkový efekt fontány je tvořen otáčením kamenné koule na kamenném základu pomocí nadnášení tlakovou vodou. Materiálové provedení je tmavě hnědá žula pro kouli a šedá žula pro kamenný základ.

PALACKÉHO NÁMĚSTÍ

Na levém břehu Blanice je Malý Rynek. Při oslavách stého výročí „Otce národa“ Františka Palackého v roce 1898 přejalo náměstí jeho jméno. V horní části rynku stávala městská brána. Domku, stojícímu přímo u ní, se říkávalo „Branský“. V jeho inventáři byla i železná mříž k uzavření brány. Zřejmě mříž nebyla využívána důsledně, a tak byl dům při každém přepadení města vypálen a vyloupen.

Za povšimnutí stojí také dům Roškotových. Anna Roškotová, narozená v roce 1883, se stala akademickou malířkou. Kamil Roškot, narozený v roce 1886, významně ovlivnil českou architekturu a byl uznáván v celé Evropě.

Velký rynek, dnes ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ. Roku 1488 král Vladislav vydal privilegium, povolení konat výroční osmidenní trh a rovněž trhy v sobotu po sv. Jiljí a v sobotu před Hodem sv. Ducha. Privilegium potvrdil 1. ledna 1582 král Ferdinand I. s tím, že místo svatodušního trhu určuje trh na úterý před Božím Nanebevstoupením.

Uprostřed rynku byly „masné“ krámy a vedle krámy „chlebové“. Svůj krám zde měla i vrchnost a stávaly tu veřejné lázně. Ve středověku bývaly lázně stejně důležité jako například radnice, tržiště či kostel.

Uprostřed Žižkova náměstí stojí od roku 1886 pseudogotická kašna se sochou Rytíře. Obojí je dar zdejšího rodáka, architekta a stavebního podnikatele Františka Šebka. Není ale jasné, koho má rytíř představovat. Nejčastěji se uvádí, že jde o mytického slovanského hrdinu Záboje. Někteří historici tvrdí, že je to Roland, symbolizující tržní práva měst. Místní jsou však přesvědčeni, že jde o Žižku, neboť náměstí se nyní jmenuje Žižkovo.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *