Chodov – obec

CHODOV je město 10 km západně od Karlových Varů, na Chodovském potoce. Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel. Je známé tradicí výroby porcelánu. V chodovské manufaktuře Thun (původně H&C) se vyráběl růžový porcelán.

Velký rozkvět zaznamenal Chodov v době, kdy město bylo součástí pozemkového majetku cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. Tento klášter se významně podílel na organizaci německé kolonizace ve 12. a 13. století. Od 14. do 17. století patřil Chodov k panství loketskému. Původně zemědělský charakter Chodova se výrazně proměnil v procesu industrializace, kdy se začala využívat bohatá nerostná ložiska uhlí a keramických hlín nacházející se v okolí. Od konce 18. století se zde rozvíjela těžba hnědého uhlí a roku 1811 byla zahájena výroba porcelánu. K dalšímu rozvoji Chodova přispělo také strojírenství, stavební výroba a sklářství.

Ke spojení dvou vsí – Dolního a Horního Chodova v jedno městečko došlo 28. dubna 1869 na základně císařského rozhodnutí, které zřídilo jednotnou obec Chodov a zároveň ji povýšilo na městys.
Díky velkému průmyslovému rozvoji a hospodářskému růstu byl Chodov dne 31. září 1894 povýšen na město a 3. června 1895 mu císař František Josef I. udělil městský znak. Znakové privilegium bylo sepsáno ve Vídni německy a podrobně znak popisovalo. Originál znakového privilegia se nezachoval, jen jeho text v opisech a v kronice města, uložený v současnosti ve Státním okresním archivu v Jindřichovicích.

Do počátku 20. století se z Chodova stalo ekonomické středisko průmyslové oblasti mezi Sokolovem a Karlovými Vary, které se mohlo chlubit bohatým společenským a kulturním životem. Za první republiky patřil Chodov mezi města s početným německým obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě v roce 1938 byl proto připojen k nacistickému Německu stejně jako zbytek Sudet. Po druhé světové válce došlo k odsunu Němců a do oblasti přicházeli noví obyvatelé.

Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50. a 60. letech rychlým řešením potřeby bytů pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do Palivového kombinátu Vřesová. Od roku 1989 probíhají v Chodově rozsáhlé rekonstrukce a výstavba nových budov a zařízení nezbytných pro město.

 

Znak města je typickým příkladem městského znaku ve formách z konce 19. stol., který se odvolává na velký rozvoj místního průmyslu a obory zaměstnávající obyvatelstvo.
V prvním poli vyjadřoval hornický znak nad pahorkem velký rozvoj hornictví v obvodu města i v okolí ve druhé polovině 19. stol.
Žitné snopy ve druhém poli znaku připomínaly zašlou slávu zemědělství v minulých staletích, kdy bylo jediným zdrojem obživy obyvatel. V době udělení znaku r. 1895 už zemědělská činnost v obvodu města prakticky neexistovala.
Třetí pole se stříbrným antickým džbánem připomínalo, že ve dvou porcelánkách (Haas & Czjzek – založena r. 1811 a firma Richter, Fenkl & Hanh – založena r. 1883) pracovaly stovky obyvatel města.
Podobně čtvrté pole znaku připomínalo, že v Chodově byla založena roku 1883 strojírenská továrna a slévárna na výrobu důlních zařízení a strojů Karel Gasch a v r. 1892 další strojírenský podnik Josef Gerstner, který se specializoval na výrobu transportních, především důlních zařízení a stavebních železných konstrukcí. Zároveň okřídlené železniční kolo vyjadřovalo fakt, že na území města byla zřízena Buštěhradskou dráhou už v roce 1870 železniční stanice (železniční úsek Buštěhradské dráhy mezi Karlovými Vary Chebem byl otevřen 19. září 1870). V r. 1882 byla v Chodově napojena lokální železnice Chodov – Nejdek.
A posledním symbolem je srdeční štítek ve středu znaku. Je na něm zobrazen palisádový plot s příčným trámkem nahoře. Jedná se o variantu rodového znaku šlechtických vlastníků Plankenheimů, jímž patřil Horní i Dolní Chodov v letech 1644–1732. Kolem celého štítu je ozdobné arabské orámování a na něm zděná hradební koruna se čtyřmi stínkami a třemi prolukami.

Replika staré chodovské kašny stojí v horní části Staroměstské ulice od roku 2002. KAŠNU zdobí městský znak a letopočty 1194 a 1894. Původní kašna z 19. století stávala o několik metrů výše.

KAMENY ZMIZELÝCH v dlažbě chodovských ulic najdete takzvané stolpersteine, kameny zmizelých. Položil je zde německý sochař Gunter Demnig, který jich po celé Evropě rozmístil už více než 60 tisíc. Jedná se o kamenné kostky s destičkou, na níž je vyryté jméno a datum, mají poukazovat na tragické osudy obětí holokaustu. Chodov se v roce 2015 stal prvním městem v Karlovarském kraji, kde se tyto vzpomínkové kameny objevily.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *