Horní Blatná – domy

V roce 1897 při sčítání obyvatel, žilo v Horní Blatné 2524 obyvatel. Co se týkalo kulturního a hospodářského života, ve městě existovalo mnoho spolků. Nejznámější byl sbor dobrovolných HASIČŮ, původně nazýván tělocvičný hasičský sbor, spolek Harmonie a Lyra, a mnoho cechů např. Puškařů, řezníků, truhlářů, tesařů, sklenářů a podobně. Vedle toho vedl ovšem spolek, který v první řadě chránil své občany a jejich majetek. Tím byl bezpochyby Sbor dobrovolných hasičů. První zmínky o něm pocházejí z dubna roku 1866. V té době se šest pánů dohodlo o založení sboru, který by ochránil občany před ohněm. S těmito jmény se i dnes můžeme setkat na místním hřbitově. Již zmínění pánové požádali místní úřad starosty o podporu. Starosta F.H. Kolb podporu přislíbil a jeho tehdejší řeč zněla: „První a největší povinností obce je chránit majetek svých členů před nebezpečím, které by mohlo míti za následek jeho zničení. Nejhorším a bezprostředním nebezpečím jest nebezpečí ohně.

Dobrovolné hasičské sbory by měli býti heslem všech obcí, měly by býti útočištěm a ochranou, pod kterou bude majetek uschován v bezpečí. Ve většině obcí již tyto sbory vznikly. Bylo by nanejvýš žádoucí, aby se rovněž v naší obci tělocvičný hasičský sbor objevil. Žádám každého, který jest k tomu nakloněn, nechť se podepíše na přiložený list.“

Účelem spolku bylo poskytovat pomoc v obci a v obcích okolních. Cvičenci, kteří náleželi hasičskému sboru byli rozděleni do tří skupin:

1. lezci – pracovali při požáru

2. stříkači – dopravovali vodu

3. pořadatelé – dbali o pořádek

V roce 1885 došlo ke změnám uvnitř stanov, byl ustanoven název Sbor dobrovolných hasičů. Účel spolku zůstal stejný, chránit před nebezpečím ohně nejen majetek občanů, ale občany samotné. Hasičská správa se skládala z velitele, jeho zástupce, pokladníka a zapisovatele, vedoucího oddělení lezců, vedoucího oddělení stříkačů, zbrojního mistra, šesti četařů a třech náhradníků. Velitel sám předsedal Valné hromadě a hasičské správě, při požáru nebyl na nikom závislý a rozhodoval o postupu, byl za vše zodpovědný.

Hasičské sbory byly cvičeny pro rychlý zásah proti ohni. Nebyli to však jen hasiči, kteří podléhali povinnosti dostavit se v co nejkratším čase k ohni. To platilo pro všechny občany města. Existovala celá řada nařízení, např. poskytnout hasicí nádoby apod. Po vydání nařízení v roce 1876 o povinnosti vydat hasicí řád pro obce které měli víc jak 20 domovních čísel, byl tento vypracován i pro Horní Blatnou. Zvláštní kapitola byla věnována požární prohlídce. Tato se konala nejméně 1x do roka, prováděna byla starostou nebo členy zastupitelstva. Kontrolovaly se především komíny, hasící zařízení, zjišťoval se technický stav staveb. Horký popel a saze se ukládali do nehořlavých nádob. S otevřeným ohněm nebo s cigaretou se nikdo nesměl pohybovat v prostorách stodol, v prostorách na přípravu krmiv, či v místech kde se skladovaly hořlavé látky. Také rodiče měli za povinnost seznámit své potomky s nebezpečím střelného prachu a jinak nebezpečnými látkami, stejně jako zamezit hry s ohněm na seníku. Povinností všech občanů bylo pomoci při zdolávání ohně. Občané se řídili pokyny vedoucího zásahu či pokyny úřadujícího starosty. Vykonávali lehčí práce, jako pumpování, nošení vody, uklízení atd. V prvé řadě šlo vždy o záchranu lidského života, zvířat a majetku. Pokud někdo disponoval přístroji použitelné k hašení požárů, počítalo se s bezplatnou pomocí. Při nočním požáru se počítalo s povinností připevnit na průčelí stavby lucernu která osvětlovala ulice sloužící k přesunu tehdejší hasičské techniky. Do povinnosti obce tehdy patřilo neustálé udržování vodních příkopů a studen. Při požáru bylo povoleno odebrat vodu z veřejných či soukromých studní a kádí. Pokud vznikl oheň v městské části, kde bylo možno vodu přepravovat pouze pomocí nádob, bylo povinností každého občana tyto nádoby poskytnout. Při větších požárech byla žádána pomoc od přespolních sborů. Pokud někdo neuposlechl výzev a nezúčastnil se pomoci při hašení, byla mu uložena pokuta ve výši 20 korun, kdo nezaplatil, mohl být vzat do vazby. O nutnosti použít této pomoci rozhodl velitel sboru. Pomoc byla vyžadována prostřednictvím telegrafů, telefonů, či předem sjednanými signály.

Významným prostředkem ke zviditelnění a ovlivňování veřejnosti bývala účast na různých oslavách a slavnostech. Hasičské sbory měli možnost předvést se v celé své uniformované kráse, zapsat se do paměti všudypřítomných občanů. Hasiči vítali vzácné návštěvy v obci, stáli čestné stráže, slavili svá výročí. Významnou událostí pak bylo pořádání hasičského bálu, ten sloužil nejen k zábavě, ale také k získávání prostředků. První významnou oslavou bylo výročí 10 let od založení, na které byly zváni sbory z Perninku, Jáchymova, Johanngeorgenstdtu, Hroznětína a Božího Daru. Centrem dění tehdejších oslav byl ovšem kostel – ne jako dnes PIVNÍ STAN. Program oslav byl následující:

– v předvečer průvod městem s pochodněmi –

– v den oslav budíček v 5 ráno, schůze, uvítání hostů,

Další domy v obci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *