Abertamy – obec

ABERTAMY jsou město v okrese Karlovy Vary, které má 975 obyvatel. Patří k němu i místní část Hřebečná. Jsou vysoko položeným sídlem (840 m) a rekreačním střediskem na hřebenu Krušných hor.

Podle pověsti zde místní obyvatel stavěl hráz a na otázku kolemjedoucího šlechtice, co dělá, odpověděl Aber Damm (přece hráz)

První zmínka o městečku pochází z roku 1529. V roce 1579 byly Abertamy prohlášeny královským horním městem a do užívání jim byl dán znak. Těžba stříbra upadla během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět pokleslo na městečko.

Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie Curie-Skłodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Abertamské rukavice byly známé v celém světě svou vysokou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po 2. světové válce byly drobné i větší továrny sloučeny do Rukavičkářských závodů.

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status města.

Jaká byla hodnota abertamského stříbra?

I kdyby v Abertamech bylo v 16. století vytěženo „jen“ 25 tun stříbra, jak uvádí zpráva pro císaře Rudolfa II. z r. 1589, představovalo to nesmírné bohatství, protože kupní síla stříbra byla tehdy mnohem vyšší než dnes. Z 25 tun stříbra bylo možné vyrazit zhruba 960 000 jáchymovských tolarů (měly hmotnost necelých 30 gramů) nebo více než 23 milionů pražských grošů (za tolar jich bylo 24), což byla suma odpovídající více než dvojnásobku veškerého pozemkového majetku Rožmberků a Pernštejnů, dvou tehdy nejbohatších rodů v Čechách, dohromady. Už za tisíc tolarů bylo možné pořídit malé panství. Pro další představu – například mzda horníka v polovině 16.století dosahovala maximálně 18 grošů týdně, často však byla nižší než 10 grošů a například kováři brali jen 4 groše za týden.

Pokud bychom použili velmi zjednodušený přepočet a srovnali tehdejší maximální mzdu horníka s průměrnou mzdou dnešní, pak by jeden groš odpovídal zhruba 280 korunám (vzpomeňme si na známé úsloví, že za krále Holce byla za groš ovce, v té době měl ještě groš poněkud vyšší hodnotu než později v 16, století) a 23 milionů grošů, jež z abertamského stříbra bylo možné vyrazit, by pak obnášelo téměř 6,5 miliardy korun! Tato suma je asi nadsazená, ale částka pohybující se v prvních miliardách korun se jeví reálně.

Pro doplnění – stříbro vytěžené v Abertamech tvořilo jen malou část bohatství celého jáchymovského revíru, do nějž Abertamy patří. Za období 1516 až1601 bylo v okolí Jáchymova podle odhadů zčásti doložených historickými prameny vytěženo minimálně 1,3 milionu, spíše však přes 1,5 milionu hřiven stříbra, tedy kolem 350 tun stříbra. Dalších čtvrt milionů hřiven stříbra (téměř 60 tun) vydaly jáchymovské žíly v druhém období báňské činnosti v letech 1755-1810. Čistý výnos z důlní činnosti činil jen za roky 1516-1545 závratných 3,2 milionu tolarů, v letech 1546-1600, kdy už sláva Jáchymova začala upadat, pak stále ještě 1,5 milionu tolarů. V jáchymovské mincovně bylo v letech1520-45 vyraženo 7 až 8 milionů tolarů, které byly většinou vyváženy do Saska a díky své kvalitě se staly oblíbeným platidlem prakticky v celé střední a západní Evropě. Sláva jáchymovských tolarů, zčásti vyražených i z abertamského stříbra, se dodnes odráží v názvu americké měny –
dolaru

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *